Nebudu daleko od pravdy, když nyní prohlásím, že nejplodnější firmou na trhu s amigáckým softwarem jsou němečtí APC&TCP. Jsou ochotni trh zahlcovat jednou hrou za druhou, ale bohužel o kvalitách těchto her se již dá velice těžko mluvit. Nespecializují se na nějaké extra megacédéčkové projekty, ale sázejí na zábavu, která tady byla před deseti lety. Minule to bylo oprášení klasické střílečky v podobě hry Gunbee-F99, ale tentokrát se neoprašuje nic, ale jen se amigácký softwarový trh zaplnil další....hovadinou.

Marblelous má na svědomí jeden jediný člověk (jak už tomu bývá) a to Frank Otto. První díl Marblelousu se objevil někdy v roce 1995 a už tenkrát to nikoho moc nezaujalo takže nechápu co ho přimělo k vytvoření pokračování.

Vo co tady vlastně jde. Styl hry by se dal zařadit do škatulky logický rychlík. Hlavní hrdinou je zde kovová kulička, která se kutálí stále stejným směrem a pokud jí neudáte směr nabourá do zdi a vybuchne. Vlastní náplň hry je tedy touto koulí posbírat vše co se dá sebrat (nenapadlo mě vhodné slovo na předměty, které se mají sbírat) a dopravit jí do exitu. Tímto způsobem musíte projít 100 levelů.

Hra se ovládá kompletně myší a ovládání celé hry je natolik nemotorné, že po chvíli začnete bušit do klávesnice a Franka budete nenávidět.

Zadávání směru pro kutálení koule je podobný tomu jaký byl ve hře firmy Vulcan Timekeepers. Akorát že v Timekeepers bylo možné si vše v klídku naplánovat doředu což hru vlastně strašně zprimitivnělo, ale zase se to dalo hrát. V Marblelous se koule nedá vůbec nějak zadržet. Máte možnost jí jen na chvíli zastavit, ale to je doslova asi na deset sekund a to s tímto časem si musíte vystačit na celý level. Jakmile koule stojí po vypršení času, tak vybuchne a můžete začít znova.

Jak jsem už uvedl ovládání je nemotorné, na vše je málo času a značky se pokládají tím způsobem, že když zmáčknete levé tlačítko myši tak položíte stopku, když budete tlačítko stále držet a myší pohnete doleva zadáte směr doleva, když pohnete doprava tak doprava. Směr můžete zadat taky tím, že najedete na kuličku a hned zadáte směr, ale naplánovat cestu dopředu je lepší i když času je velice málo.

Samozřejmě že obtížnost se každým levelem stupňuje, ale taky přinese sem tam nějakou tu zajímavost, jako třeba jak překonat propast v podlaze atp. Přesto se jedná po čase o celkovou nudu, ale to je všechno jen díky tomu ovládání. Těmto hrám je už dávno odzvoněno. Bohužel ani grafické zpracování není zrovna nějakou šílenou bombou. Hra je v ECS i AGA verzi, ale příliš velký rozdíl mezi nima není (rozdíl je poznat snad jen na úvodním obrázku).

Hudba vcelku ujde a všeho všudy jsou ve hře čtyři moduly.

Zapoměl jsem uvést, že Marblelous II je dodáván na dvou disketách, kde na jedné disketě je verze pro ECS Amigy a na druhé pro AGA mašiny. Postačí 1MB RAM, takže "pětikilaři" mají zase co pařit. Hra podporuje i grafické karty což je taky sympatické leč u této vcelku nepraktické.

Se hrou je dodáván i editor levelů což je sympatické i praktické protože až vás to přestane bavit či to snad dohrajete (o čemž pochybuji) můžete si udělat vlastní level.

Marblelous II je vcelku použitelný na zkrácení dlouhé chvíle, ale nemyslím si že bych u toho vydržel dlouho. Hra která nepřekvapuje ani neuráží a jak už to je u APC&TCP zvykem - je to za babku.

BAD          

Olo Fight,   BlockHead II.,   Beneath A Steel Sky - Návod,     Rady dědy Brady,   Nové Gamesky,   Nostalgoška: Dragon Ninja

Vokecávky	Hardware	Warez	WBoviny	Kodeřina	DeMa	Gfx&Muz	Vokecávky 2