Panasonic MX-500 EG

      Nějakou dobu jsem potřeboval vylepšit svůj videopark o kvalitnější záznamový prostředek, tedy kameru. Zhruba dva roky mám jednočipovou MiniDV kameru Panasonic NV-DS-28, kterou pokládám za jednu z nejlepších jednočipovek pro potřeby natáčení v amatérských podmínkách. DS-28 zvládne poměrně slušně natočit i v místech se zmenšenou světelností, ovšem za předpokladu manuálního režimu s maximálním ziskem clony +6dB. Po překročení této hranice začíná obraz šumět a dalším zvyšováním se obraz dále degraduje. Panasonic používá i u amatérských kamer velmi dobrou optiku a tudíž nemohu pochopit, proč většina amatérských kameramanů pořizuje SONY nebo CANON (z dobře informovaných zdrojů vychází fakt, že převážná produkce CANONu pramení z firmy SAMSUNG). Navíc všechny jednočipové kamery disponují pouze elektronickým stabilizátorem, často nazývaným SUPER STABILIZATOR. Tato SUPER věc má ale podstatný vliv na kvalitu obrazu - podle potřeby dokáže ořezat až třetinu rozlišení snímacího CCD čipu a degraduje osvětlení clony asi o dva řády - takže v místech s nižším osvětlením je taková věc zcela nepoužitelná (což většinou oznamuje sama kamera vyřazením stabilizátoru).

      Přibližně v době, kdy jsem pořizoval DS-28 byla na trhu poměrně drahá 3CCD kamera Panasonic MX-300 a zanedlouho se objevil hybridní typ MX-350. Obě kamery disponují vysoce kvalitní optikou LEICA DICOMAR, která předčí optiky v profesionálních BETACAM přístrojích a je možná i lepší než CARL ZEISS v tříčipových SONY kamerách řady DVCAM. To je věc názoru opravdových profesionálů. ZEISS umí nádherně vykreslit vnitřní prostory - obraz je skutečně velice jemný. Naproti tomu LEICA vytvoří v každém případě vysoce kontrastní ostrý obraz s jasnými detaily i s nebezpečnými barvami pro video - typicky modrá, červená, oranžová a další. Tím je samozřejmě LEICA vhodnější pro fotoaparáty.

      Spousta věcí a informací mi pomalu dovedla k názoru, že "tříflaška" je nutností. Na konci roku 2002 se na našem trhu objevila novinka v podobě kamery Panasonic MX-500 EG. Na začátku byla cenově shodná asi jako SAMSUNG (CANON) DM-XM-2. Podobné kamery SONY jsou stále cenově výše a JVC by měla razantně změnit cenovou politiku - přesto pokládám JVC za špičku. Zhruba po půl roce jsem se rozhodl pro Panasonica. V podstatě nešlo o to, zda bude kamera za 60.000,- či za 80.000,- (v každém případě je to dost penízků). Šlo o kvalitu obrazu. Zde zvítězila MX-500 a kupodivu jsem tuhle věc koupil za "pouhých" 53.700,- včetně DPH.

Hned na začátek výhod a nedostatků uvedu ty nedostatky.


Mínusy:

1, MX-500 je poměrně malá kamera s délkou asi 18 cm (což mi něco připomíná :-)) ), ale to je dáno konstrukcí. To sice vůbec nijak neovlivňuje kvalitu záznamu, ale ovlivňuje to lidi - TO jsme si TO klidně mohli natočit sami na naší "osmičku". Některým lidem svitne až v době sledování výsledku. Většina lidí bere za profi pouze "mašinu" na rameno.

2, Kameru nelze v základní sestavě přidržovat levou rukou, protože interní mikrofon je umístěn nahoře a snímač "automatické bílé" je umístěn bezprostředně v levé části pod hrdlem objektivu. Snadno se tedy může přihodit, že si jednu nebo obě části přikryjete. Horní část jsem již vyřešil externí mikrofonem, což je ale další investice, ale nemohu říci, že by byla nevhodná. Řešení je ale vcelku jednoduché, stačí si doma "na koleně" vyrobit jednoduchý "držák" pro levou ruku a přimontovat ho ke kameře šroubem pro stativ. Tím se kamera možná drží lépe a uživatel má větší rozsah možností především při "švenkování".

3, Kameru nelze umístit na ramenní opěrku, protože manuální řízení clony a závěrky se nachází těsně nad zapínacím/vypínacím přepínačem a RECORD tlačítkem. To by šlo pouze za předpokladu, že máte rychlé ruce a budete je přehazovat při natáčení s vysokým rizikem "průšvihu". Je to prostě kamera do ruky.

4, Vstup pro externí mikrofon je umístěn zcela nevhodně pod objektivem, takže pokud budete externí mikrofon používat, bude dobré odstranit krytku na tento konektor, která po otevření visí ven. Ničemu to nevadí, ale vypadá to děsně.

5, DV IN/OUT konektor je umístěn pod "chytem" na ruku, takže přenos v reálném čase není možný. Při přenosu dat do počítače nebo na DV zařízení to celkem nevadí. Osobně bych tento konektor uvítal na zadní straně kamery.

6, Výměna MiniDV kazety je časově náročná operace, která se může vyšplhat až na 20 sekund.

7, Pokud chcete během natáčení použít "houpačku", (tedy pohyb v záznamu v PAUZE v RECORD režimu) je nutno vyklopit LCD display, protože veškerá ovládací tlačítka jsou pod ním schována. Pokud se tedy natáčí reportáž, která nebude dále upravována (střihem), může to být časově delší záležitost, když zaznamenáte "průser" a potřebujete se ho zbavit přetočením o dvě tři sekundy zpět. To ale není všechno. Otevřením LCD displaye zhasne hledáček a uživatel musí tohle vyřešit sledováním na LCD displayi - a to může být venku při slunečném počasí docela problém - uvidíte "kulový". Naštěstí tady existuje jakási mez otevření, kdy je ještě hledáček aktivní a tuto operaci provedete vklíněným prstem mezi tělo kamery a LCD display.

... No, je toho celkem dost a občas se jedná o důležitou věc !!!


Plusy:

1, MX-500 je především tříčipová kamera s vynikající optikou LEICA DICOMAR a rozlišovací čipy dají dohromady celé 3-Megapixely !!!

2, Krytka optiky je z výroby navržena se sluneční clonou a je odnímatelná - např. pro lepší nastavení manuální "bílé".

3, Kamera je schopna natáčet velmi kvalitně i nízkém osvětlení, což je dáno třemi snímacími čipy a použitou optikou. I při zisku +18dB je šumění obrazu zcela nepostřehnutelné - pokud není úplná "tma". Potom je to lhostejné, stejně tam budou "černoši v tunelu". Při zisku +12dB je výsledek vynikající. Díky optice lze pořídit záznam i takovou hodnotou uzávěrky, při níž by jednočipová kamera "pohasla do tmy".

4, Ostření je možné ponechat na automatice anebo zapnout manuální focus, přičemž hloubka ostrosti samozřejmě závisí na hodnotě uzávěrky. Důležité je, že kameraman ostří rukou přímo optiku a nikoliv elektroniku nějakým kolečkem.

5, DV výstup a vstup a také analogový výstup a vstup !!! A to buď po klasické kompozitním cestě (VIDEO) anebo po kabelu S-VHS (S-VIDEO). V obou případech jsem dokázal přepsat záznam z VHS s viditelným zlepšení kvality obrazu. Pokud nemáte v počítači kombinovanou kartu pro DV a analog, můžete posílat analogové záznamy přes kameru přímo do FireWire (což je dobrý ...), opačný postup je samozřejmý.

6, Kamera má v sobě zabudovaný opravdový 3-Megapixelový fotoaparát včetně automatického nebo plně nastavitelného blesku. Fotografie jsou ukládany ve třech režimech kvality na SD kartu. Počet snímků je dán objemem paměti této karty. U kamery jsem našel 16MB kartu, což není moc (v nejvyšší kvalitě asi 8 fotek), ale kamera umí data z karty přetáhnou i na kazetu, takže se o nějakém omezení nedá mluvit - jen to nějakou dobu potrvá. Fotografie jsou opravdu (díky optice) excelentní a nádherně ostré. Data běhají po USB kabelu.

7, Na SD kartu lze pořizovat záznam v MPEG4 - délka opět podle velikosti paměti karty (ovšem rozlišení nic moc). To je obrovská výhoda pro přenos informativního záznamu po internetu. Díky této funkci lze kameru přepnout do WEB režimu. Vše komunikuje skrze USB kabel. Na SD kartu lze také ukládat pouze zvukový záznam.

8, Kamera nabízí také několik zcela profesionálních funkcí. První z nich je použití ZEBRY pro detekci přeexponovaných (přepálených) míst v obrazu. Nějak mi ale nejde do hlavy, proč zrovna zebra, když hledáček je barevný a ještě složen jako LCD z bodů. Na barevném hledáčku vidí každý (pokud neni vyloženě slepej), že má přepáleno. Spíše je to vhodné pro nastavení při natáčení jiných věcí, než reportáží. Druhou věcí je nastavení sytosti barev - můžete tak snadno přibarvit třeba vybledlý červený gauč. Třetí je manuální nastavení citlivosti mikrofonu. S tím ovšem není radno příliš laborovat, protože hrozí riziko přebuzeného záznamu zvuku. Nicméně zvukový záznam pak působí věrohodněji a odpovídá skutečnosti.

9, Nastavení "bílé barvy" se provádí tlačítkem na těle objektivu, klasicky jsou zde čtyři možnosti. Natáčení ve vnějších prostorech (sluníčko) či ve vnitřních prostorech, kde svítí z oken. Dále je tady umělé bílé osvětlení (žárovka). Pokračuje automatické nastavení bílé, kdy bílá barva bude vždy bílá - tento režim lze použít hlavně venku anebo v místnostech, pokud netočíte proti oknu a ve dne (v noci je to jedno). Nakonec je tady manuální nastavení bílé, což se hodí hlavně ve vnitřních prostorech s nižší intenzitou osvětlení - prostě si bílou nastavíte podle bílé zdi nebo nějaké bílé desky. Podle možností uvidíte, co je lepší - a navíc, zkušenosti zde hrají velkou roli. Na tom není celkem nic zajímavého - jen, že automatická bílá funguje perfektně rychle, vždy a všude !!!

10, Přídavné tlačítko RECORD na hrdle objektivu. Sice to vypadá divně, ale lepší kamery tohle mají. Může se hodit pro natáčení v jinak nedostupných místech (typicky koberec s penězma na maturáku - k tomu si jednoduše lehnout nemůžete).

11, Optický stabilizátor - tahle kamera má sice jen 10-ti násobný ZOOM, ale optická stabilizace je schopna tohle udržet skoro perfektně - záleží na tom, jak hodně se třesou ruce. Důležitým faktem je, že tento typ stabilizace s sebou nenese degradaci obrazu a osvětlení (alespoň to není vidět). Samozřejmě při nižším osvětlení nefunguje ani tady. Jakékoliv "švenkování" zvládne bez máznutí i při automatickém ostření.

12, Kamera "vidí" docela dobře i při úplné tmě a to barevně.


Plusy nebo mínusy ???

1, Barevný hledáček - já to osobně považuji za plus, protože díky tomu můžete dobře "nabarvit" obraz. Poněkud horší je to ale z ostřením, protože tento hledáček není optický, ale LCD. Takže to chce cvik.

2, Progresivní skenování obrazu - nejlepší je tuto volbu nastavit na AUTOmatiku. Je sice fakt, že statické snímky z video (PHOTOSHOT) vypadají lépe, ale ...


Záverečný verdikt a srovnání ...

      Řekl bych, že kamera má mnoho zbytečných funkcí, jejichž využití ale může být někdy vytržením trnu z paty - velice rychle můžete odeslat záznam v MPEG-4 (pokud ho tak natočíte), mrknutím oka můžete pořídit velice kvalitní fotografie. Videozáznam je velice kvalitní i při nižším osvětlení, tedy tam, kde jednočipové kamery vykazují vysokou degradaci obrazu. Kamera zcela určitě předčí tolik propagované (a propadající) kamery CANON DM-XM, a to nejen perfektním zvládnutím barev (XM-1 i 2 natáčí podle prostředí s výrazně viditelnou jednou složkou barvy - do modra, do červena nebo do zelena - jasný důkaz SAMSUNG technologie). Se SONY DCR VX-2000 se srovnávat nedá, zde má SONY trochu navrch, ale za úplně jinou cenu. Kamery z rodiny SONY DVCAM jsou již považovány za profi (a tomu také odpovídá cena) a obraz je díky rychlejšímu posuvu pásky z profesionálního pohledu měkčí a pro lidské oko poněkud stravitelnější.

      Panasonic MX-500 je vhodná pro natáčení kvalitních příspěvků, libovolných reportáží i pro běžného smrtelníka, který si ji vezme na dovolenou. I její cena je více než příznivá a zdaleka neopovídá skutečné ceně za poskytovanou kvalitu. Jedná se o výborný stroj a pokud přehlédnu několik konstrukčních chybiček pro dobrou práci kameramana, mohu ji doporučit jako nejvhodnější kameru na trhu v současné době. Ke kameře doporučuji pořídit externí mikrofon a zcela určitě ochranný UV filtr. Bohužel, ruce a hlava nejsou součástí dodávky :-)

Pavel Pok, Ni.Q