Digital Alamanac

Protože je mým velkým koníčkem astronomie, sháněl jsem samozřejmě nějaký astronomický program na Amigu. Už kdysi jsem zkoušel (ještě na své první Amize 500) prográmky Galileo, HimmelAtlas či takovou blbinku Planetarium, ale ani jedno z toho nebylo "to pravé ořechové". Jednalo se o poměrně jednoduché programy, každý z nich se bez problémů vešel na jednu DD disketu (Planetarium mělo tuším kolem 50 KB) :-), takže samozřejmě obsahovaly jen základní funkce a o nějakých detailnějších popisech jsem si mohl jen nechat zdát.

Pak jsem jednou narazil na prográmek DigitalAlmanac a to už bylo jiné kafe! Však také jenom jeho instalační soubory zabírají kolem 28 MB ve sbalené podobě a po nainstalování na disku "sežerou" 44 MB. Jedná se podle mého názoru o velice propracovaný program, protože obsahuje snad vše co potřebuju a dokonce i nějaké další možnosti, které jsem dosud neodhalil :-). Existuje v několika verzích, já používám verzi II 1.8.16. To byla poslední "dvojková" verze, pak začal autor dělat na verzi III a pro "dvojku" nedávno uvolnil klíč, takže je volně dostupná ke stažení z Aminetu a bez omezení. Trojková řada se dosud vyvíjí a autor prý uvažuje o čtvrté řadě pro AmigaOS4. Protože program podporuje lokalizaci, s AGAsem jsme se pokusili vytvořit český katalog. Je také pro verzi II 1.8.16, protože trojka je stále komerční a demo, které je možné si stáhnout, je tak "ořezané", že je prakticky nepoužitelné. Pokud snad někdo má trojku koupenou (nebo jinak "získanou"), ať nám dá vědět, pokusíme se jí také lokalizovat. Přiznám se, že to bylo poměrně náročné, protože já neumím anglicky a AGAs zase nezná odborné astronomické výrazy. Takže jsme to dávali všelijak dohromady a strávili jsme nad tím poměrně dost času. Výsledek našeho snažení určitě nebude úplně dokonalý, takže budeme rádi, když nás na případné chyby a nepřesnosti upozorníte. Budeme alespoň vidět, že někdo ten katalog používá.

Jakou konfiguraci potřebujete pro tento program? Autor sice uvádí, že by to mělo běhat i na Motorole 68020 s koprocesorem (68881) a 6 MB paměti, ale ze zkušenosti můžu říct, že i na 68060 je to bez grafické karty hooodně pomalé. S grafickou kartou se všechno silně zrychlí a teprve s ní je program plně použitelný. Jinak je samozřejmě nutný harddisk (je tu snad někdo, kdo ještě "jede" z disket?) :-) a pak MUI 3.8.

Nyní ale k samotnému programu. Budu popisovat jen některé funkce a budu vycházet z českého katalogu. Ten si samozřejmě můžete stáhnout ze stránky Download.

Menu PROJEKT

Otevřít - umožňuje otevřít několik různých konfigurací. Standardně jsou tu nastaveny dva pohledy na kometu Hale-Bopp (Hale-Bopp-Fix a Hale-Bopp-Flight) , pak zatmění Měsíce v roce 1997 (LunarEclipse 1997), zatmění Slunce 11.8.1999 (SolarEclipse 1999) a poslední (Startup) je noční obloha. Pokud zvolíte jinou konfiguraci než "Startup", možná se budete divit, že se na obrazovce "nic neděje". V tom případě jděte do menu OKNA a zvolte položku Animace. Zde zadejte velikost kroku (u zatmění se pohybujte v minutách, u komety spíš ve dnech) a uvidíte, že se přeci jen na té obrazovce něco dít bude :-)

Uložit jako - umožní nahrát libovolnou vlastní konfiguraci programu

O programu... - informuje o verzi/revizi programu, autorovi a o tom, zda a jak jste zaregistrováni

Nastavení MUI - otevře MUI, kde můžete konfigurovat dle libosti. Je velmi vhodné zde při prvním spuštění programu v položce Okna nastavit volbu Obnovení na "promyšlené", jinak program zlobí.

Mód obrazovky - zde se nastavuje zobrazovací mód

Uložit mód obrazovky - co dodat? Uloží zobrazovací mód.

Uložit mapu jako - umožní uložit to, co je na obrazovce do souboru v některém grafickém formátu (IFF, JPEG...)

Tiskárna - zde se nastavují vlastnosti tiskárny

Konec - hádejte co udělá? :-))
 

Menu OKNA

Nastavení - umožňuje nastavit vzhled a chování programu. Obsahuje tři záložky. V "Zobrazení a detaily" se dá například nastavit, jaké objekty se mají zobrazit, s jakou přesností, druh zobrazení nebo vykreslování souřadnic. V záložce "Objekty" můžete mimo jiné nastavit, jak se budou zobrazovat objekty Sluneční soustavy, souhvězdí nebo samotné hvězdy. No a záložka "Jasnosti" dovolí nastavit, do jaké jasnosti (magnitudy) se budou objekty zobrazovat. Obrázek

Stanoviště - zde se zadá místo, odkud chceme dané objekty pozorovat. Program obsahuje poměrně rozsáhlou databázi stanovišť, včetně Prahy. Myslím si, že by mělo jít i zadat vlastní stanoviště, ale to se mi nějak nepodařilo. Pokud nepotřebujete kvůli nějakému speciálnímu pozorování zcela přesně definovat stanoviště, měla by Praha postačovat pro celé území České republiky. Také se tu dá změnit datum a čas. Obrázek

Dalekohled - tady se nastavují souřadnice a velikost sledované oblasti. Je zde možné se dokonce přesunout i na jinou planetu a sledovat objekty z ní.

Animace - touto volbou se dají "rozpohybovat" sledované objekty v prakticky libovolném časovém měřítku

Sledování - tuto volbu jsem dlouho nechápal. Pomocí ní je možné sledovat pohyb určitého objektu (objektů) na hvězdném pozadí. Použití je ale poměrně složité. Budeme chtít sledovat například Venuši. Tak nejdřív musíme kliknutím na volbu Sledování otevřít její okno. Pak v menu OKNA otevřeme okno volby Sluneční soustava. Zde najdeme myší na Venuši a kliknutím jí označíme. Pak klikneme na tlačítko Na střed. Venuše se nám vykreslí uprostřed obrazovky. Pak je dobré použít volbu Dalekohled a zvětšit zorné pole minimálně na 50 stupňů. Okno Dalekohled zavřeme a vrátíme se do okna Sluneční soustava. Zde "uchopíme" Venuši a přetáhneme jí do okna Sledování. Nyní můžeme okno Sluneční soustava zavřít. Nastavíme velikost kroku třeba na 5 hodin a počet kroků na 1000. Stiskneme start a program bude nějakou dobu počítat. Až skončí, bude na obrazovce vykreslená dráha planety, jakou urazí za 5000 hodin (1000 x 5 hodin). Většinou se dráha "schovává" pod oknem Sledování, takže je dobré ho zavřít, nebo přesunout někam ke kraji. Výsledek může vypadat nějak takto nebo takto.

Sluneční soustava - v této volbě můžete získat informace o planetách a některých měsících. Kliknutím na čtvereček se znakem "+" u některých planet se ukáží jejich nejvýznamnější měsíce. Když nějaký objekt označíme a použijeme tlačítko "Ukázat", přesune se kurzorová šipka na požadovaný objekt. Pokud v zorném poli není, objeví se hlášení "XXX není viditelný". Tlačítko "Na střed" vycentruje obrazovku tak, aby hledaný objekt byl ve středu a pokud je ve volbě Nastavení/Objekty zaškrtnuta volba "Automatické přiblížení", přiblíží jej. Tlačítkem "Efemeridy" získáte podrobné informace o objektu.

Asteroidy - stejné jako předchozí volba, pouze informuje o asteroidech (planetkách).

Hvězdy - obdobné jako "Sluneční soustava", podává informace o hvězdách. Můžeme si zde najít hvězdu podle souhvězdí, symbolu řecké abecedy, čísla, jména nebo podle různých katalogů. (Tady si dovolím malou poznámku: docela mě pobavily některé AGAsovy překlady souhvězdí. Pravděpodobně překládal doslovně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale něco jsem musel podle latinských názvů přeložit znova. Znáte třeba souhvězdí "Jezerní koza"? Já ne a zjistil jsem, že to má být Kozoroh) :-)

Vzdálený vesmír - opět obdoba "Sluneční soustavy", tentokrát se jedná o objekty vzdáleného vesmíru. Je možné je hledat podle jména nebo podle několika katalogů. Jména jsou anglická, ale dají se přepsat. Soubor s jmény se jmenuje ngcnames.data a najdete ho v adresáři, kde je nainstalován program, podadresář User. Pokud bude mít někdo zájem, můžu se ho pokusit počeštit. Stačí mi napsat na Vaclav.Kalas@seznam.cz. Jinak malá nápověda: galaxy=galaxie, nebula=mlhovina, cluster=hvězdokupa.

Ostatní objekty - zde najdete základní informace o několika kometách a asteroidech
 

Menu TYP ZOBRAZENÍ

V tomto menu se mění nastavení zobrazení. Jsou zde na výběr tři - planetárium, místní obloha a dráhy planet. Dále zde můžete sledovanou oblast nechat překreslit a zaktualizovat podle skutečného času. Poslední volba je Směr, kde si volíte, jakým směrem se díváte.
 

Menu DOPLŇKY

Kalendář - zde si můžete vybrat libovolné datum, program vypočítá údaje o Měsíci a Slunci a docela zajímavým způsobem je i graficky ukáže. Tlačítko "Úkazy za celý měsíc" zobrazí zajímavé úkazy za celý zvolený měsíc. Obrázek

Zatmění Slunce - vypočítává údaje o zatmění Slunce a umí je znázornit i graficky. Zkuste si v položce Stanoviště (menu OKNA) nastavit datum 11.8. 1999 a čas 10:00 hod. Pak v Zatmění Slunce ponechte velikost kroku 3 minuty, počet kroků 100 a klikněte na Start. Zobrazí se údaje o čase, zeměpisných souřadnicích, době trvání a fázi zatmění.

Zatmění Měsíce - jako předchozí položka, počítá zatmění Měsíce

Obrázky - tuto volbu mám nepřístupnou, zřejmě bych musel do adresáře Pictures nahrát astronomické obrázky.
 

Menu AREXX

V tomto menu se dají konfigurovat a spouštět makra.
 

Možná se vám bude zdát, že jsem některé položky vynechal, nebo je popsal jen velmi stručně. Je to proto, že jsem podrobněji popisoval jen to, pro co jsem našel uplatnění. Některé položky jsem úplně přesně nepochopil, nebo jsem je prostě nepotřeboval. Některé by naopak zasloužily podrobnější rozepsání, ale to by už zase od čtenářů vyžadovalo určité znalosti z astronomie. Pokud bude někdo mít zájem o vysvětlení nějaké konkrétní záležitosti a trochu se v astronomii vyzná, můžu mu (samozřejmě, pokud budu vědět) odpovědět mailem. Stačí napsat na Vaclav.Kalas@seznam.cz a domluvíme se. Samozřejmě uvítám i jakékoliv připomínky k tomuto článku.
 

A pár šikovných linků na závěr:

Stránky programu DigitalAlmanac:
http://mitglied.lycos.de/achimste/

Instalační soubory programu na Aminetu:
http://ftp.uni-paderborn.de/aminetbin/find?dalmanac
Pro základní instalaci stačí soubory DAlmanac_Data.lha a DAlmanac_Exe.lha.

Mail na autora programu:
achim.stegemann@onlinehome.de