Přípojení SVGA Monitoru

Flegy

V dnešních dobách, kdy ceny 19" SVGA monitorů neúprosně klesly pod hranici deseti tisíc korun českých a 14" palcové VGA monitory dost často zdobí okolí popelnic firem, které se rozhodly pro obměnu svého počítačového vybavení, je možná ta správná doba začít přemýšlet o novém monitoru pro svůj počítač.

Hlavně majitelé Amig, kteří používají ještě dosud jako zobrazovač televizi, v tom lepším případě i barevnou, by o tomto upgrade měli opravdu vážně zauvažovat. Přece jenom oči máme jenom jedny a zkazit si je u špatného televizního obrazu není právě nejlepší nápad. Pokud tedy máte alespoň zbytek zraku a začnete přemýšlet o nějakém monitoru, možná vás napadne, že právě (S)VGA monitor určený původně k PC by bylo to pravé. Nicméně už jen letmý pohled na zadní stranu vašeho elektronického miláčka, vás přesvědčí o tom, že tak jednoduché to nebude. Většina Amig totiž v základní výbavě nemá bohužel klasický třířadový konektor DB9, který je nutný k připojení onoho SVGA monitoru. Způsobů jak řešit tento problém je několik. Předpokládejme, že chceme mít na monitoru výstup standardních čipů Amigy, tedy bez grafické karty.

Jako nejjednodušší se nabízí zhotovení nebo zakoupení nějaké redukce mezi RGB video port (výstup Amigy) a VGA konektorem monitoru. Tuto redukci můžete buď rovnou zakoupit, nebo udělat. Pokud se rozhodnete pro domácí a svépomocnou výrobu, musíte se připravit na několik problému. Ty se však dají celkem směle vyřešit a pokud si alespoň trochu rozumíte s páječkou a nemáte obě ruce levé budou pro vás tyto problémy jistě hračkou překonat. Jako první věc, kterou musíte udělat, je nalézt nějaké schéma zapojení redukce. Tady se vyplatí nejdříve prohledat Aminet. Na něm naleznete hned minimálně dvě možnosti zapojení a to na adresách:
ftp://de.aminet.net/pub/aminet/hard/hack/ami2vga.lha, nebo ftp://de.aminet.net/pub/aminet/hard/hack/VGA_Hack.lha.
Předem bych chtěl předeslat, že pokud čekáte pouze jednoduchou redukci, kde jenom propojíte pár drátků, budete celkem zklamáni, protože bez několika součástek se to neobejde. Problém je v tom, že Amiga vysílá jinak HIGH sync-signal a LOW sync-signal, než jak je SVGA monitor nastaven ho přijmout. Přesněji řečeno vysílá ho přesně opačně. Proto je nutný nějaký klopný obvod, který tento problém vyřeší.

Osobně jsem si zkusil zapojení podle druhé varianty (VGA-Hack.lha). Celé zapojení se skládá v podstatě jen ze dvou součástek, a to jednoho integrovaného obvodu a kondenzátoru. Dále si ještě musíte sehnat dva konektory a to Canon 23 pin female (samička) a Canon 15 pin female (samička) ve třech řadách (Pozor!!! Prodává se i ve dvou). Zvláště konektor Canon 23 pinů je tak trochu nestandardní a možná budete mít s jeho sehnáním určité problémy (i když se vyrábí a prodává). Pokud ho nikde neseženete můžete v nouzi použít i běžný Canon 25 pin a ten zpilovat. Budete ovšem muset počítat s tím, že se vám posune číslování jednotlivých vývodů (pinů). Pokud to spletete, mohlo by to mít nedozírné následky.

Jestliže alespoň trochu rozumíte elektronice, nebude pro vás samotné zapojení žádný problém zrealizovat. Jediné, co by vás mohlo trochu zarazit je onen kondenzátor. Jedná se o elektrolyt a autor opomněl na schématu zakreslit znaménko plus, které má být samozřejmě na kladné straně obvodu, tedy u vývodu +5V z RGB. Pokud se vám podaří sehnat dostatečně malý kondenzátor, lze při troše šikovnosti celé zapojení schovat do krytky od konektoru k RGB. Pokud se budete chtít vyhnout rušivým účinkům elektromagnetického pole, je dobré pro propojení mezi oběma konektory použít stíněný vodič a stínění připojit s kostrou (nebo pin 16-20 u RGB). Pokud vše uděláte dobře (raději si to několikrát zkontrolujte), měla by redukce fungovat na první pokus. Problémy byly vyřešeny a celá tahle štrapáce vás přijde jen něco přes sto korun za součástky.

Tímto byl tedy zdárně připojen SVGA monitor. Nyní je ještě nutné aktivovat ovladače pro různé zobrazovací módy. Pokud jste dosud žádný monitor nepoužívali, jsou "uskladněny" v systému v adresáři Storage/Monitors. Stačí je překopírovat do adresáře Devs/Monitors, ze kterého potom budou po restartu počítače automaticky spouštěny. Je proto dobré nakopírovat pouze ty ovladače, které budete opravdu potřebovat a zbytek vrátit zpět do Storage/Monitors. Pro některé módy je také dobré mít aktivní program VGAOnly, který se nalézá ve stejném adresáři jako ovladače pro monitor a se kterým se i stejně manipuluje. Po resetu a spuštění preferenčního programu ScreenMode můžete vybírat ten správný zobrazovací mód a "monitor". K dispozici vám budou všechny módy, které mají horizontální frekvenci minimálně 30 kHz. To je dané tím, že u naprosté většiny SVGA monitorů začíná horizontální zobrazovací frekvence na 30 kHz. Pokud nebudete spokojeni s nabídkou obrazových módů, které máte k dispozici v systému, můžete se samozřejmě porozhlédnout i jinde po dalších módech. Zejména na Aminetu (adresář hard/drivr) lze nalézt spoustu dalších módů, některé nabízejí i dost exotická rozlišení, otázkou je pouze to, zvládne-li je váš monitor.

Bohužel ani oněch minimálních 30 kHz neplatí na sto procent. Některé monitory mají tuto hranici horizontální zobrazovací frekvence posunutu kousíček nad oněch 30 kHz. Potom může být problém i se zobrazením například DBLPAL. Tento problém jsem měl například i já s 19" monitorem AOC. Řešením může být buď to, že až půjdete kupovat svůj monitor, vezměte si s sebou Amigu a vyzkoušejte si vše rovnou "naživo". Uznávám, že je to sice optimální případ, avšak v praxi ne moc běžný. V některých případech naštěstí postačí použít jiný ovladač než ten co je přímo ve Workbenchi. Já sám na DBLPAL používám ovladač z balíku ovladačů pro monitor 1438 (budu se snažit o to, aby byl k nalezení v sekci DownLoad).

Jak jste z výše uvedeného pochopili, a je to nakonec i všeobecně známá věc, nepůjde vám s popisovaným zapojením PAL. Ony nepůjdou samozřejmě i některé jiné módy, nicméně u toho PALu je to zvláště mrzuté, protože naprostá většina her a dem (hlavně těch starších) s existencí PALu jaksi počítá a pouštějí se pouze na PALové obrazovce. Řešit problém ze zobrazením PALu lze jako obvykle několika způsoby. Nejlevnější je nejspíš řešení softwarové. Pokud jsou tyto programy napsány s alespoň minimálním ohledem na systém, lze jim v některých případech vnutit jiný zobrazovací mód než PAL. K tomuto účelu bylo pro Amigu vytvořeno několik speciálních programů, z nichž podle mého názoru mezi nejlepší patří buď utilitka ModePro, nebo modul ScreenManager, který je součástí multikomodity MCP. V principu se jedná o to, že specifikujete nějakým způsobem program u kterého chcete změnit zobrazovací mód a zadáte nový zobrazovací mód, ve kterém se onen program bude nově otevírat. Pokud si to hra, nebo jiný program nechá líbit, máte vyhráno.

Druhý softwarový způsob změny zobrazovacího módu je nepoměrně jednodušší, ovšem na druhou stranu není tolik profi jako předchozí způsob. Pokud program, který je spuštěn například v PALu podporuje multitasking a tudíž i stahování obrazovek a v pozadí je otevřena obrazovka systému třeba v módu Multiscan, stačí přepnout pomocí klávesové kombinace Levá Amiga a M na systém, který samozřejmě uvidíte, protože běží ve zobrazitelném módu a poté stáhněte obrazovku dolů a pod stahovanou obrazovku se odkryje obrazovka onoho programu v PALu nyní v módu Multiscan. Je to rychlý způsob a najde své uplatnění zejména u programů, které si chcete třeba jen krátce prohlédnout, případně je možné ho s úspěchem použít, pokud chcete systémově napsané programy nastavit na jiný zobrazovací mód. Jestliže se vám například rozbije monitor a jste nuceni vrátit na čas zpět k televizi, je celkem jisté, že většinu programů máte nastaveno na mód, který TV nezobrazí. Potom lze s úspěchem použít tohoto postupu pro nastavení všeho zpět do PALu.

Pokud vás toto vše neuspokojí a chcete si na svém SVGA monitoru hrát staré hry a dema, které o systémovosti nikdy neslyšely, musíte na to jít hardwarově. Máte opět několik možností. Jedna z nich je sehnat takový SVGA monitor, u kterého začíná zobrazení horizontální frekvence signálu na 15 kHz, což je ona kýžená frekvence, kterou potřebuje PAL k životu. Otázka je, jestli se vám nějaký takový monitor podaří v tomhle životě vůbec sehnat :)

Na další možnost mě přivedl Martin Durik (Hi!). Jedná se o propojení výstupu Amigy s TV kartou instalovanou v druhém PC nebo Amize. To je sice funkční, ovšem značně nepohodlné a neprofesionální řešení.

A konečně je tu třetí možnost - použít nějaký scandoubler. Scandoubler je zařízení, které dokáže zdvojnásobit horizontální frekvenci 15 kHz vycházející z Amigy na dvojnásobek. To je oněch 30 kHz, které již běžný SVGA monitor zvládne zpracovat. Ostatní módy, které už těch 30 kHz mají scandoubler propouští beze změny.

Výše popsané návody a tipy jak použít SVGA monitor se týkali v podstatě všech možných Amig, ale na jednu celkem ještě rozšířenou jsem přesto zdánlivě zapomněl. A to na herní konzoli CD32. Tato konzole trpí jedním specifickým problémem - nemá RGB výstup nutný pro připojení monitoru přes výše zmíněné přípravky. Nicméně i tady řešení existuje. RGB výstup se dá "vytáhnout" přes rozšiřující sběrnici CD32. Schéma zapojení naleznete na internetové stránce http://amiga.emugaming.com/cd32faq2000.html a pro jistotu (protože Internet se mění rychleji než situace na bojišti :) i někde tady kolem. Menší problém sice asi bude sehnání nějakého konektoru na onu rozšiřující sběrnici, avšak pokud se vám to povede, budete moci využít veškeré možnosti připojení monitoru, které mají i majitelé ostatních Amig.

A nakonec obligátní frázička :)

Veškeré popisy všeho hardware jsou bez záruky a vše děláte na vlastní riziko!!!