MYŠ AMIGA

PecaN

Amiga myš Tak tohle je tedy novinka, hardwarový článek od pecaNa :-). Jak rád bych se s vámi podělil třeba o zkušenosti s novou AmigaOne, ale to raději nechám na někom povolanějším - tedy pokud se bude o co podělit... Já bych vám dnes chtěl vyprávět pohádku O pecaNovi a myši Amiga. Taxe děti pohodlně usaďte a poslouchejte...

Kdysi kdesi žil jeden pecaN a nebyl to jen tak obyčejný pecaN, protože měl Amigu :-) Kromě tuhých pařeb sqjelých games však s ní i všelijakým jiným způsobem pracoval, a k tomu, jak známo, velice kvalitní myši zapotřebí jest. Zpočátku sloužila pecaNovi k plné spokojenosti stařičká myš jménem Commodore. Pohyb kurzoru byl velmi plynulý, nicméně tlačítka velice trpěla absencí mikrospínačů. A tak se nelze divit, že jednoho krásného dne zbaběle dezertovalo pravé tlačítko a jelikož Amiga není Macintosh, musel se nebohý pecaN poohlédnout po novém hlodavci.

V těch dobách byla v onom království jediná firma, jenž mohla pomoci. A tak za několik dní přivezl posel s logem žluté trumpety na uniformě pecaNovi Javorový balíček. Chtěl posel za něj těžkých 400 dukátů, i od cesty si něco vzal. Soused, který má doma velkou šedou krabici s nápisem "Compaq" sice nad tím obnosem nevěřícně hlavou kroutil a usmíval se, ale budiž.

Nová myš se pecaNovi moc líbila. Design s malým logem Amiga byl velmi pěkný a mikrospínačové buttonky tak krásně cvakaly :-) Ihned tedy byla připojena. A dny a týdny plynuly v harmonii a pecaN si na novou myšičku velmi zvykl.

Ovšem o takové malé zvířátko je třeba se starat. A rozhodl se pecaN jednoho dne, že trošku vyčistí elektronické útroby té věci. Nejprve ho velmi zamrzelo nepraktické řešení odstraňování zadního krytu. Otáčivé otvírání a zavírání na předchozím mazlíčkovi bylo nahrazeno vcelku debilním vysouváním, při němž je námaha materiálu celkem značná a tak pecaN tušil, že je jen otázkou času, kdy se ten malý roztomilý zobáček odlomí...

Nu a pak provedl důkladnou deratizaci spočívající v odstranění dosti tlusté vrstvy nečistot pinzetou z oněch černých válečků, jež tak radostně se o kuličku (nebo kulička o ně?) při pohybu otírají. Pak byla myška do původního stavu uvedena.

Od té doby už nebylo vše tak dobré jako dřív. Myšička se nějak zadrhávala a hlavně při pobíhání v grafických programech byla téměř nepoužitelná, o Workbenchi, hojně používaném DigiBoosteru a milovaných adventurách nemluvě! PecaN to nemohl pochopit a neustále a znovu myšku čistil. Dokonce poslal zvířátko i na veterinární ambulanci pana Javorového, leč marná snaha. A zobáček se odlomil...

Tentokrát podal pomocnou ruku přítel z rodu Červené růže (pozn. pro neangličtináře - Červená růže = RedRose:-)) a za mnohem méně dukátů získal pecaN novou myš stejné značky. Ale opakoval se stejný problém - po čase jal se pecaN myšku znovu odvšivit a dopadl stejně jako minule!!! To už nebyla náhoda a měly-li jste, milé děti, někdy problémy podobného rázu, víte samy dobře, že takto se chovající myš je nejhorší noční můra!!!

Zatím tedy pecaN trpí při nucení kurzoru, aby doběhl na požadované místo a neví, co si počít. Nebyl k myši přiložen žádný dokument, v němž by bylo psáno, že je-li rozdělána, pozbývá funkčnosti. A na závěr vás tedy děti prosím, řekněte o tom svým starším bratříčkům či rodičům. Pokud mají nějakou podobnou zkušenost, nechť laskavě pošlou poštovního holuba do schránky pecank@seznam.cz nebo na 605 584 104.

P.S. Ale ty buttonky jsou sqjelé...

P.S. 2. Psáno "po uzávěrce", těsně před odesláním. Myšička už je zase OK. Nevím jestli je to tím, že se na válečky v útrobách hlodavce nabalila špína a prach a tím ztloustly - neměl jsem totiž odvahu to zkontrolovat, aby se zase neopakoval výše zmíněný kolotoč.