Problémy s DV/DVCAM/MiniDV/video - FireWire/IEEE 1394 ve Windows
Standard IEEE 1394, nebo chcete-li FireWire či I-Link, byl vyvinut
zejména pro vysokorychlostní přenos dat. Zde se jedná o sériový
přenos prakticky libovolných datových toků. Díky svým schopnostem
je vhodný, mimojiné, k přenosu digitálně zpracovaného videozáznamu včetně zvukové složky.
V počítačích PC je dodáván jako PCI karta, u počítačů Apple MAC anebo všech notebooků je pevně zabudován z výroby anebo lze připojit skrze PCMCIA kartu. Uživatel Windows systémů by měl vědět, že FireWire je podporováno až od systému Windows 98SE, Win ME, Win 2000, Win XP a budoucí. Pro Windows 98SE je dobré stáhnout si upgrade tohoto ovladače ze stránek Microsoftu, protože původní ovladač s verze Win98SE není příliš stabilní. To může vyřešit řadu budoucích problémů.
Obecně lze tvrdit, že FireWire je všude shodný a tak jako jedno z mála zařízení je opravdu Plug&Play, systém se ani nemusí po instalaci restartovat. O restartech se však dozvíme dále. Abychom mohli dostatečně využít sílu a přednosti tohoto přenosu, budeme také potřebovat dostatečně rychlý pevný disk s minimální přístupovou dobou. To dříve zabezpečovaly pouze disky s rozhraním SCSI. Pro svoji stále vyšší cenu jsou však vytlačovány běžnými IDE disky typu UltraATA. Dobrý disk pro zpracování videa by měl mít následující parametry: dostatečný objem tj. min 40 GB, 7200 ot./min, rozhraní UltraATA s požadovaným přenosem nejlépe 3x vyšším než je pro video požadováno (u DV asi 4 MB/s v tahu), pokud možno přímou vyrovnávací paměť na disku, samozřejmě kvalitní ovladač řadiče, 80-žilový stíněný IDE kabel je pro UltraATA nezbytností. U disku je dobré sledovat pamět Cache, protože její přítomnost opět navyšuje přenosovou rychlost v tahu. Obecně mohu potvrdit, že příliš objemové disky (120 GB a více) přináší spíše potíže s přístupovou dobou.
Rychlost přenosu FireWire je podle standartu 400 MegaBitů/s, což
odpovídá asi 30-ti násobku USB rozhraní verze 1.1 (USB 2.0 dosahuje
rychlosti až 480 MB/s). V ideálním případě lze
tedy přenést až 50 MegaBajtů dat za jedinou sekundu, tento údaj
je však vícemíně nedosažitelný vlivem ostatního hardware a také
především software a použitého operačního systému. IEEE 1394 dle
standartu dovoluje podporu až 63 (!) různých periférií v řetězci.
Limit FireWire kabelu končí asi na 450 centimetrech, obvykle však
koupíte kabel kratší, 200 centimetrů.
Mezi základní problém patří uživatel, který se příliš nezajímá o to, jak to funguje. V praxi to znamená, že např. výborný kameraman nebo střihač trpí depresemi, protože se nevyzná v systému. Naopak zkušený uživatel nemívá cit pro umění. Často se ale jedno nebo druhé dostaví časem a zkušenostmi.
První problém je instalace ovladače. Přestože systém by měl detekovat
nové zařízení, může se stát, že se tak nestane. Častým problémem je
pak nalezené a nerozpoznané zařízení. Většinou se tak stane, když
chcete použít starší ovladač do novějšího systému (např. ovladač
pro Windows 98SE do WinXP).
Druhý problém je poněkud obsáhlejší, pro naprosto neznalého uživatele zdánlivě neřešitelný. FireWire je nainstalováno, pracuje bez jakýchkoliv konfliktů, ale Vaše kamera nekomunikuje anebo pouze směrem do počítače. Pak vezmete jinou kameru a zde všechno pracuje v pořádku. Tento problém nastává zejména u kamer, kde byl až po nějaké době otevřen vstup DV IN. Většina programů podporuje dobře kamery, kde již je vstup od výrobce. Pokud je problém v kameře, musíte se poradit přímo s výrobcem kamery anebo s tím, kdo Vám vstup otevřel. Obecně tento problém nastává spíše u profesionálních kamer, zejména pak DVCAM (např. SONY DSR-200, 250, 300). Často vše vyřesí ovladač SONY VAIO. Do těchto problémů také patří druh připojené kamery, kde ovladač poskytuje dvě možnosti. První je klasický ovladač MS DV Camera, druhým je TI (Texas Instruments). Použitý software by měl znát oba dva systémy. Také je možné použít program SWITCH, který je možné stáhnout na www.ulead.com. Každopádně oba typy FireWire karet (Adaptec nebo Texas Instruments) se chovají jako standart OHCI, jen každý typ potřebuje jiný ovladač. Fatální problémy se skrývají právě u karet PYRO video, kde si skutečně musíte pohrát s tímto ovladačem, abyste mohli exportovat do kamery. Na svědomí má vše chybný ovladač. V adresáři Windows/Inf je nutné při zapnuté připojené kameře odstranit soubory DVCAM.* (které jsem vložil dodaný ovladač karty). Místo tohoto ovladače musíte použít ovladač MSDV.INF a celý systém pak pracuje skrze tento ovladač: MS DV Camera Record. Ovladač se aktualizuje klasickým způsobem přes správce zařízení systému Windows. Jisté problémy může skrývat použitý PCI slot a jeho IRQ. Nemohu potvrdit, ale nejlepší je umístit kartu na IRQ 9, 10 nebo 11. Z dřívějška je známa karta SOYO SY 1394, která díky svému hardwaru neumožňovala výstup DV dat.
Třetí problém je opět o komunikaci. Vezměme tento případ: Kamera je propojena
s počítačem, zapnete kameru do PLAY módu, zapnete počítač a necháte najet
systém. Podle typu IEEE 1394 karty se může stát následující: Systém
najede bez problémů, komunikace je úspěšná a není žádný problém. Ale spíše,
většinou s Win98SE a WinME, systém zamrzne při úvodním logu buď úplně anebo
po vypnutí kamery pokračuje v najetí systému. V prvním případě se často
stává, že systém komunikuje bez problémů, kameru lze ovládat, ale není
přenášem obraz ani zvuk do počítače ani do kamery (a přesto, že ho v kameře
vidíte, nenahraje se !!!). Tento problém zdá se být neřešitelný, nelze zde
hledat nějaké proč. Správný postup je: Zapojte kabel, zapněte počítač a
nechte najet systém, spusťte video program (nejlépe zrušte všechny programy
na pozadí), zapněte kameru a z počítače zahajte přehrávání na kameře.
Program tak rozpozná také, jedná-li se o normu PAL nebo NTSC. To bývá častým
problémem u software fy Ulead. Program komunikuje, ale kamery s normou PAL
jsou detekovány jako NTSC a přenos se neuskuteční. Při defektním najetím
systému se také může stát, že FireWire prostě zmizí ze systému. Tady je
problémem OS Windows a nelze s tím nic dělat, než znovu nainstalovat IEEE
1394. Častým problémem může být elektromagnetické pole, vyzařující monitor
(při přenosu zejména do kamery velmi vřele doporučuji monitor zcela vypnout),
neodrušená lednice, pračka či televize, blízký vysílač mobilního operátora,
radioamatérská stanice atd. Tyto problémy lze řešit pouze vyřazením těchto
zařízení (anebo se odstěhovat někam na samotu). Obecně se ale čas od času
stává, že systém díky nějaké neznámé síle zamrzne, po restartu je vše opět
bez problémů. Takový stav bývá označován jako přenosová bouře, ale v podstatě
jde o přerušení datového toku ze strany počítače a zpětná vazba způsobí
vyřazení hardware a pád systému. Navíc některé otevřené vstupy mohou způsobit
změnu software kamery takovým způsobem, že přenos do kamery je možný,
je viditelný obraz, je slyšitelný zvuk, ale signál pro zahájení recordingu
není akceptován. Přitom do počítače jste video natáhli bez sebemenších potíží.
Na vině ale nemusí být pouze kamera, potíže může způsobovat použitý exportní
systém nebo sám ovladač IEEE 1394. Tyto potíže odstraní většinou specialista,
výrobce kamery nebo výrobce softwaru. Poslední věty popisují problémy s kamerou
DVCAM SONY DSR-200. Další problém se skrývá v samotném formátu DVCAM. Přestože
jste do počítače signál natáhli, tak jste ho natáhli jako DV formát. Následně
kamera nemusí být schopna přes Vaši IEEE 1394 kartu signál přijmout. I spousta
odborníků se mylně domnívá, že formát DV a DVCAM je shodný. Bohužel nebo bohudík
tomu tak není. Jednak zde figuruje jiné záznamové médium (kazeta) a hlavně
formát DVCAM svoji technologií disponuje rychlejším zápisem jednotlivých snímků,
takže i datový formát je rozdílný. Zde opravdu mohou pramenit jisté potíže,
ale obecně lze s DV a DVCAM mezi sebou komunikovat. Zde jednoznačně tvrdím,
že záznam kamery SONY DVCAM a záznam kamery CANON DV (např. XL-1) je značně
rozdílný i přes fakt kvalitní optiky u systémů CANON. Jsou to obě plně tříčipové,
plně manuální kamery, ale SONY poskytuje o třídu vyšší výsledek v barevném podání
i ostřejší obraz. Cena těchto kamer je základním provedení víceméně shodná.
A navíc, ne tak často naleznete prodejní inzerát na SONY DVCAM, jako na kamery
CANON. V plně profesionální sféře se s CANONem sotva setkáte. Mohu potvrdit,
že CANON velice špatně poskytuje dobrý obraz při nižším osvětlení (často modrý
nebo červený nádech).
Čtvrtý problém je opět uživatelský a systémový. Komunikace je sice v pořádku, ale něco nestíhá. Téměř vždy je na vině pevný disk a jeho ovladač. Vždy musíte mít zapnutou podporu DMA. Nové ovladače Intelu již mají vše v sobě a uživatel se o to starat nemusí. U klasického ovladače Windows musíte DMA zapnout ručně v ovládacím panelu Systém - Disková zařízení. Problémy by měly zmizet.
Pátým problémem jsou požadavky střihového programu na kvalitu i rychlost přenosu
pevného disku. Vždy je zapotřebí vlastnit dva fyzické disky, jeden pro systém,
druhý pro video soubory. Někdy se tento disk nazývá také Video disk. Např. střižna
Adobe Premiere vyžaduje úplně defragmentovaný disk !!! Proto je dobré mít na tomto
disku jen natažené videosoubory a nic jiného. Systém se zlepší i pravidelnou
defragmentací a scandiskem. Pokud je disk jen z části fragmentovaný, může docházet
k výpadkům přenosu, což má za následek trhání v obrazu, DV drop-outy, čtverečky,
přerušení ve zvukové stopě a to při natahování do počítače nebo i zpět do kamery.
Často se tak děje i při pouhém přehrávání bez připojené kamery. Mnohokrát je problém
v instalaci DirectX rozhraní. Např. DV karta je navržena na rozhraní verze 7
a vy již máte v systému verzi 8.1. Samozřejmě to platí i pro opačný stav.
Obecně lze říci, že poslední verze DirectX je ta správná volba, ale ne vždy
to platí. Dále je dobré před každým novým střihem video disk zformátovat,
disk pak bude 100% bez fragmentů, navíc je to hotové téměř ihned. Nyní
se nabízí otázka objemu IDE disku. 5 minut záznamu odpovídá 1 GB prostoru.
Obecně lze říci, že minimem bude asi 40 GB, ale pozor, podle mého názoru
je tady i maximum. To bych viděl někde na hranici 80 GB. Jednak musí být zachována
průměrná přenosová rychlost v tahu a hlavně doba přístupu, která musí být
nejlépe do 16 ms, maximálně do 18 ms. A ještě je tady jedna věc. První, tedy Primary,
IDE je obecně rychlejší než Secondary IDE, takže zapojení zařízení by mělo vypadat
asi následovně: Primary Master - Systémový disk, Primary Slave - Video disk,
Secondary Master - Disk / Vypalovačka / DVD-ROM, Secondary Slave - CD-ROM/ ostatní zařízení.
Šestý problém je formát pevného disku. Pro starší systémy se musíte smířit
ze systémem FAT32, což není moc dobré. Za prvé je tento filesystém dost
pomalý (a to nemluvím o defragmentaci) a navíc má souborová omezení.
Počet souborů není až tak rozhodující, rozhodující je moment u velikosti
souboru. Obecně platí maximální velikost souboru FAT32 na 2 GB, některé
programy umí využít i velikost 4 GB, ale to je maximum. Navíc sebemenší
fragmentace může natropit velké problémy. Zde jednoznačně navrhuji použít
NTFS formát, ale to znamená rozloučit ze starým systémem a nainstalovat
např. Windows 2000 nebo XP. Pak ale mohou nastat takové potíže, že Váš oblíbený
video editor nebude na novém systému pracovat. V každém případě je ale
nejlepší ani u NTFS formátu nepřekračovat hranici 2 GB souboru, tedy asi
10 minut záznamu v kuse. Je sice krásné, natahovat celý film v kuse
anebo po 20 minutách (FAT32), ale při stříhání může docházet podle typu
softwaru k dlouhotrvajícím přepočtům. Některé programy totiž nevytváří
tabulku odkazů na střihy a vytváří pro každý střih nový soubor s obrazem
a zvukem (např. Ulead Media Studio, Video Studio). Prakticky ale u všech
programů musí před exportem do kamery dojít k výpočtu, tomu se asi nikde
nevyhnete (zvláště pokud jste přidali další zvukové stopy). Pokud můžete,
raději vždy zapněte systém souborů na disku na síťový server, vše se výrazně
zrychlí !!! Postup: Ovládací panely - Systém - Výkon - Systém souborů - Síťový server.
Sedmý problém je ovladač. Minimálně musíte použít systém Windows 98SE!, lepé však Win ME (ale to nelze doporučit, pro jejich velkou padavost), a nejlépe Windows 2000. XP bych asi nedoporučil nikomu, protože valná většina dalších zařízení nemá ovladače a softwaru se ani nezmiňuji. Takže Windows 2000 je na poli Microsoftu správná volba.
Osmý problém je samotná FireWire karta. Nedovedu dobře posoudit, zde je
některá lepší nebo horší, dražší nebo levnější, hlavně musí pracovat
správně. Obecně lze říci, že nejlepší bude samostatná IEEE 1394 karta.
V současné době se objevuje IEEE 1394 také na zvukových kartách firmy
Creative. Znám karty IEEE 1394 za 1.200,- s kabelem i programy, znám
karty za 5.000,- s kabelem bez programů. V normálním případě bude
pracovat každý IEEE 1394, ale může se stát, že některé střihací programy
budou vyžadovat jistý druh, to je např. Avid Express. Zajímavostí je také
bezesporu použitý PCI slot. S problémem PCI slotů jsem se poprvé setkal
u zvukové karty SB 128 PCI Audio, která zkrátka ve slotu č.3 odmítala
vzorkovat vstupní signál na LINE i AUX vstupech, přestože zvuk byl
přítomen na výstupu karty. Po dvojím přeinstalování systému konečně
došlo na změnu PCI slotu a problém zmizel. Důvod je mi dodnes neznámý.
Problémy s IEEE 1394 kartou mohou tedy pramenit i zde.
Devátý problém je opět kamera. Může se to zdát jako nesmysl, ale časté i náhodné výpadky způsobuje kamera živená z baterie. Při grabování a recordingu vždy používejte napájecí zdroj nebo adaptér dodaný ke kameře. V případě adaptérů je také dobré být připojen přes oddělovací síťový transformátor. Častější poruchy při přenosu většinou způsobuje počítač, ale i zanešená mechanika a hlavička kamery mikroprachem. Vyčistit kameru zvládne i bežný uživatel, ale musí být velice opatrný. Také je možné použít čistící kazetu, ale osobně bych raději používal speciální čistící prostředky. Dobrým tipem před každým natahováním i zpětným nahráváním je převinout kazetu tam a zpět. Zbavíte se tak elektrostatiky, k sobě nalepeného pásku či nečistot. Stejně jako u analogových kazet je dobré začít natáčení zhruba 30 až 60 sekund od začátku kazety. Právě tady se nachází místo nejčastějších drop-outů.
Desátý problém spočívá v samotném hardwaru počítače. Většina běžných prodejců
nemá ani potuchy, jak navrhnout počítačovou sestavu pro videostřih a editaci.
Běžný prodejce se snaží být konkurenceschopný a tak často nabízí neznačkové
levné komponenty. Takže vy jako zákazník ušetříte, ale ve finále zjistíte,
že jste prodělali plnou cenu počítače vyjma disketové jednotky, klávesnice,
CD-ROM či CD-RW, myši, zdroje či krabice. Zjistíte, že základní deska se
nehodí pro video střih, zvuková karta se nesnese s programem, grafická
karta nepodporuje např. Quick Time náhledy či DirectShow. Navíc můžete
zjistit, že i když je hardware v pořádku pro IEEE 1394, střihový program
nebude pracovat anebo bude často padat při práci. Také nemohu tvrdit, že
na základní desce musí být procesor Pentium, ovšem některé programy prostě
a jednoduše s procesory VIA nebo AMD nepracují anebo pracují špatně. Velmi
často jsou tyto základní problémy v BIOS nastavení. A téměř vždy jsou potíže
s VIA čipsety, kde se v BIOS nastavuje položka PCI Time/Latency. Zde i zkušený
uživatel a hardwarový odborník může mít veliké potíže. Velmi obecně se dá
říci, že pro jakékoliv zpracování videa v domácích podmínkách je nutný
procesor Pentium 4 s taktem nejméně 1.4 GHz, 256 MB RAM/DDR 266 MHz,
vhodná základní deska např. Asus či QDI. Další periferie jsou opravdu
sázkou do loterie. Vždy je dobré se podívat na stránku výrobce IEEE 1394
a stránku výrobce videostřižny, kde často naleznete požadavek na hardware.
Obvykle je všechno v pořádku. Zvuková karta je asi lepší víc obyčejná než
s mnoha vstupy, výstupy, DSP efekty atd. Grafika musí splňovat požadavky
střihových programů pro náhled, nejlépe tak, aby byl umožněn analogový video
výstup, pokud chcete sledovat video i jinak než v počítačovém okně.
Toho sice lze dosáhnout i přes kameru se vstupem a videovýstupem, ale pak
je aktivován přenos a práce se výrazně zpomaluje. Pro rychlé střihače je
tento postup zcela zatracující. Pokud navíc budete stříhat i analogové video,
je možné zakoupit i takovou grafickou kartu se vstupy a výstupy S-VHS a kompozit Video.
Je ale nutné podotknout, že taková karta musí být doplněna anebo musí být schopna
na sebe navázat hardwarovou MPEG (či M-JPEG) kartu, jinak se s těch nekonečných výpočtů
nevyhrabete ve zdraví. Podle mých zkušeností je vhodné na těchto komponentech
nešetřit a poohlédnout se např. po kartě Matrox RT2000, lépe RT2500, Pinnacle DV 500,
DV 1000, či po kartách FAST (ty ale nejsou až tak vhodné pro úplné profi účely).
Tyto karty mají ale jednu nespornou výhodu. Umí analog i digitál. Dříve se k tomuto
účelu používal čip SONY DVBK-1 (je hlavně v kamerách), dnes pouze DVexpress25
firmy C-CUBE. Tím také vzniká hardwarový DV kodek, u bežných DV karet se používá
kodek softwarový.
Jedenáctý, jubilejní, problém je software. V prvním případě je software chybný, někdy právě levné programy po dosažení určitého počtu střihů začnou chyby produkovat, někdy i záměrně. Také může být nabouraný systém. Při přenosu je dobré povypínat všechny běžící programy i procesy na pozadí, v nastavení obrazovky zrušte všechny spořiče, dále povypínejte spoření energie, vypínání monitoru a disků zvolte na NIKDY - NEWER. V nejlepším případě můžete zkusit najetí systému bez exploreru tak, že necháte najet pouze TASKMAN a střihový program. Toho docílíte přepisem v souboru SYSTEM.INI v odstavci BOOT: shell=taskman.exe (namísto explorer). Po start systému se spustí pouze správce úloh (tasků) a z jeho menu můžete spustit video střižnu. Tímto způsobem zajistíte natažení všech ovladačů a zároveň maximálně zvýšíte volnou operační paměť, u pomalejších sestav je znatelné zrychlení. Také je možné softwarově povypínat připojené jednotky CD-ROM, CD-RW, DVD anebo je odpojit fyzicky.
Dvanáctý, dodatečný, problém je nastavení software. Střižny, které provádí výpočty
a nezapisují do tabulky střihů, si musí nutně někam nové soubory ukládat. To většinou
naleznete v programu jako Options, Preferences či Settings. Cesta pro tyto TEMPORARY
soubory by měla být nastavitelná. Je vhodné vytvořit si adresář např. FinalCut
a přesměrovat výpočty sem. Adresář bude také na Video disku. Dalším nastavením je
samotný recording signál do kamery, který bývá implicitně nastaven na 300 ms. Většina
kamer ale lépe pracuje s vyšší hodnotou. Tato položka se obvykle jeví jako DELAY
(zpoždění) a je dobré ji nastavit na 1000 ms, často i na více. Také se podívejte
na nastavení resamplingu videa, pokud jsou střihy přepočítávány. Měla by být na hodnotě
BEST (nejlepší). Důležitou roli hraje také nastavený DV video kodek. Obecně jsou známy
dva typy: DV codec type 1 a DV codec type 2. Navíc některé střižny mají kodek vlastní
a teď už možná víte, proč soubory DV AVI hned tak nějaká střižna nenaimportuje.
Dále je tady nastavení snímkového pole: FRAME, FRAME-A, FRAME-B. To je klasika, kterou
všichni znáte. Každý obrázek se skládá z půlsnímků, proto PAL běží na 50 Hz a 25 snímky
za sekundu. Nejvhodnější je volba FRAME, se kterou navíc odbouráte INTERLACE v obrazu
(to je víceméně nutné pro další kódování např. do MPEG formátu). Jakmile jste hotovi se střihem, uložte si
veškeré změny a ukončete střižnu. Ručně (nějakým souborovým manažerem) smažte všechny
vytvořené soubory - střihy (adresář FinalCut) a restartujte systém. Po restartu nechte
provést defragmentaci video disku, nechte provést závěrečný výpočet, ukončete střižnu,
restartujte a teprve pak nahrávejte na DV pásku. Podle délky záznamu a počtu střihů
může trvat výpočet i delší dobu. Zde je samozřejmě nejlepší používat střižny, které si pouze
ukládají změny a střihy do tabulky a potom je náhled okamžitý v plné kvalitě.
A nakonec třináctý, mnohdy fatální. Zakoupili jste kameru, ale nemá aktivovaný vstup ???
Ano, žádný problém, za 1000,- či 1500,- Kč Vám jej aktivuje kde kdo. Ale víte, že si to
můžete udělat sami na koleně. Jen dejte veliký pozor a raději provádějte tyto úpravy
až po uplynutí záruční lhůty. Pokud si vstup aktivujete špatně, mohli byste přijít o kameru
zcela. Pokud se Vám kamera poškodí třeba za měsíc z jiného důvodu, tak první věc kam
se servis dívá je software kamery. Potom máte smůlu. Totiž servisní software dokáže
poznat, kolik hodin už kamera natočila, kolik přehrála, zobrazuje stav videohlav či různé
jiné. Takto můžete také dobře nakoupit ojetou kameru. Vezměte s sebou prodávajícího
do servisu a nechte se přesvědčit, jestli jeho tvrzení, že kameru používal dvakrát,
je pravdivé. Mnohdy bude stačit těchto pár vět k nižší prodejní ceně. Takže otevření
vstupu stojí doma řádově asi tak 50,- Kč. U kamer SONY Digital 8 lze navíc otevřít také
analogový vstup přes S-VHS. Ostatním kamerám můžete otevřít pouze DV IN (o otevírání
analogových vstupů se moc nepíše, ale pár se jich otevřít povedlo, pokud to umožnil
software). Tento článek Vás nenabádá, abyste něco takového udělali, rozhodně nechci
mít někoho na krku. Každopádně k tomu potřebujete opravdu jen několik součástek
(konektor do počítače, tranzistor, jack 3.5 mm) a volně stažitelný software.
Pokud tedy chcete zakoupit zcela nový počítač, musíte hledět zejména na to,
že chcete stříhat video. Co je Vám platná ohromující rychlost snímkování
v hrách, když začnou problémy s videem. Zde jednoznačně platí zásada nešetřit
a nechat si hardware postavit ve specializované firmě, o které se mluví.
Abych nikoho nezvýhodňoval, uvedu těchto firem více. Velké zkušenosti se
stavbou videosystémů má bezesporu pražský Visual Connection, dále pražská
firma GIO, samozřejmě EXAC. Zajímavé doplňky též poskytuje firma I.S. Electronic,
která snad dodnes poskytuje infokanály i na Scala MM pod Amigou. Na svých
stránkách předvádí realtimový obousměrný převodníček Analog/FireWire,
což může být veliký přínos do Vašeho domácího videostudia, ovšem toto doporučuji
vyzkoušet s Vaší kamerou i IEEE 1394 kartou. Jinak tato krabička pracuje
i bez počítače. Další možností je pak digitální kamera s DV IN/OUT a analogovým
vstupem S-VHS a kompozitní. Zatím nejlepším řešením je PCI karta FAST/DAZZLE
DV NOW AV, která je v podstatě FireWire s FAST Cube kodekek a díky obousměrným
DV/Analog převodníkům umožňuje kromě DV videa také jakékoliv analogové video.
Analog se ihned v kartě dekóduje na DV a obráceně, takže v počítači je to vždy
DV video. Postupy převádět nagrabované video analogovou či MJPEG kartou do DV až
v počítači se jaksi minou účinkem, prostě se to nepovede v žádoucí kvalitě.
Na podobném principu pracují karty Matrox RT, RX, Pinnacle DV a podobně.
Jestliže jste se rozhodli oslovit specializovanou firmu, pak zde stokrát
platí ono, důvěřuj, ale prověřuj !!! Doporučuji si domluvit osobní
schůzku, vzít s sebou všechny používané digitální kamery a zařízení,
poradit se s technikem, nikoliv s prodavačem. Většina těchto firem
má demostudio, takže Vaše zařízení mohou hned odzkoušet a navrhnout
Vaši sestavu PC nebo Apple MAC. Také Vám doporučí střihový software,
softwarové encodery či DVD vypalovačku. Jakožto zákazník máte právo
na vyzkoušení v plném rozsahu a proto mějte v kameře kazetu se záznamem.
Nechte si předvést natažení do počítače, ukázkových pět či deset střihů
je zatraceně málo, dejte pozor, některé programy začnou dělat chyby
při překročení 1000 střihů ! Výsledek si nechte nahrát zpět do kamery
nebo digitálního rekordéru. Pokud je všechno v pořádku, ještě se neradujte.
Pokud nastala nějaká chyba, nenechte se ukecat, že to je tím nebo tím
a že to potom nebude, nechte si vše řádně vysvětlit a sami si vyzkoušejte,
jak tento problém odstranit. Solidní firma by Vám také měla předvést
správný postup instalace operačního systému, protože jednoho dne nastane
okamžik, kdy budete muset systém přeinstalovat. Nechte si vysvětlit
nastavení BIOSu, nejlépe bude, když si veškerá nastavení někam zapíšete.
Nechte si popsat zapojení hardware, pevných disků, co je Master, co Slave,
proč je CD-ROM tam, kde je. Ne každý je z Prahy a oni za Vámi jezdit
nebudou (alespoň ne za Vaši cenu pohonných hmot). Pokud Vám firma takto
nevyhoví, vyhoví Vám možná jiná, klidně odejděte s výrazem ve tváři,
že to všem řeknete. Možná to pomůže. Jakmile máte systém doma na stole,
zkoušejte, zkoušejte, zkoušejte. I to, co byste normálně nikdy nedělali.
Dávejte pozor na nově instalované programy, mohou leccos pokazit. Takže úplně nejlepší je, mít tento systém pouze pro videostřih, ovšem to splní málokdo. Zkušený uživatel s tím problémy nemá, začátečník by si měl dát pozor. A protože budete stříhat video na počítači, měl by se s Vás brzy stát nejen dobrý střihač, ale i zkušený uživatel, který si umí leccos nastavit sám, leccos udělat jinak, leccos obejít. Dost možná to bude stát hodně času, mnohdy i nějaký telefonát, výdaje za odbornou literaturu a podobně. Také si připravte dostatečně silné nervy. Toto vše můžete značně eliminovat, když právě oslovíte odborníka. Tyto relativní výdaje navíc a vyšší cena počítače se značkovými komponenty se bohatě vrátí. Pokud jste na tom podobně jako já, chcete ušetřit, ale neprodělat, připravte se na hodiny ladění systému, hardwaru i softwaru. Určitě tomu všemu budete věnovat stovky hodin, ale může se z Vás stát veliký odborník, který později a kdekoliv jinde uvidí problém, na který bude schopen reagovat, vysvětlit a podle potřeby také za své informace dostatečně inkasovat. Podle mých zkušeností rozhodně mohu potvrdit, že podobné problémy řeší a vyřeší opravdu jen hrstka uživatelů.
Výběr software pro stříhání videa je dost podstatná věc. Stříhat lze samozřejmě
jak na levných, tak i na dražších programech. Mnohdy některé freeware střižny
vyhovují běžnému uživateli více než profesionální Avid Express s cenou okolo
60.000,- v základní verzi. Spousta výrobců lepších karet bundluje se známým
Adobe Premiere. Premiere rozhodně není špatná volba, ale postupem času zjistíte,
že to, co zde chcete dělat, uděláte stejně dobře a rychleji (ihned) např. s programem
Vegas Video. Pro nejjednodušší stříhání je tady Ulead Video Studio, který je dodáván
se spoustou IEEE 1394 karet. Potvrzuji, že umí hodně, ale bohužel vytváří nové soubory
na disku a je dost otravné čekat na každý střih. Firma Ulead dodává také Media Studio,
které lze považovat určitě za lepší volbu než Adobe Premiere, navíc exportuje/importuje
v podstatě cokoliv a ani export pro DVD zde není problém. Pro DVD encoding dodává firma
Ulead program DVD Movie Factory, který je sice velice jednoduchý, ale naprosto funkční
a umí DVD korektně vypálit, což se např. o známém NERO řící nedá. Na trhu existují
programy fy Pinnacle (DV Studio) či Adamation (Personal Studio) o nichž se dá říci
pouze jediné: Za hodně peněz (a času) málo muziky. Takže pokud chcete korektně a rychle
pracovat s videem, určitě se vyplatí něco investovat.
Dalším hlediskem je možnost souborových exportů, určitě je dobré, když střižna umí vyexportovat AVI s DV kodekem.
Umění exportu MPEG-1 nebo MPEG-2 (DVD) záleží často na použitém kodeku a o to se spíše
postarají jiné programy pro encoding. Špičkou je určitě Tsunami Encoder, který umí
s DV AVI souboru vytvořit opravdu perfektní MPEG-1 352x288. Tsunami je pro MPEG-1 freeware
a díky svým možnostem umí vytvářet MPEG buď rychlou metodou anebo s možností Noise
dlouhotrvající metodou, což často vypadá asi tak na 8 hodin pro 20 minut filmu (ovšem
s perfektním výsledkem spustitelným i v rozlišení 800 x 600 !!!). Dokáže také MPEG-2
pro DVD, ale tato funkce je zde shareware na 30 dní. Bohužel software je software
a tak i na velice rychlých (???) PC je encoding záležitost na několik hodin nebo i dní.
Pak se vyplatí vlastnit nejenom jeden počítač.
Vhodným a poměrně levným doplňkem můžete rozšířit digitální zpracování o analogové. Zde mohu
doporučit karty fy Matrox. Slušnou grafickou kartou býval Matrox G200 a později lepší G400.
Ano, jsou to grafické karty, které poskytují velice slušný 2D výkon (ve 3D příliš nevyniká)
a navíc jsou použitelné jako analogové střižny S-VHS a kompozitní. Tyto kartu mají obrovskou
výhodu v tom, že mají na sobě hardwarový M-JPEG kodek a z toho důvodu jim stačí třeba i Pentium
II na 300 MHz. Při stříhání neexistují téměř žádné výpočty !!! S kartou ale pracují jen některé
stříhací programy, např. Avid Cinema (na obrázku) popř. Ulead Video Studio. Já osobně mám
v počítači kartu Matrox Marvel 450 eTV. Tato je karta je špičkou pro analogové video,
bohužel však neposkytuje hardwarový kodek, vše řeší softwarově. Takže zde Pentium 4 naprostou
nutností. Karta totiž umí natahovat přímo v MPEG-2 !!! Používá kodek Ligos a natahuje v rozlišení
352 x 288 až 704 x 576 (po encodingu dost vhodné pro DVD). Umí také bezkompresní grabování do AVI souborů,
ovšem v plném PALu to znamená téměř 20 MB !!! za jedinou sekundu - je jasné, že UltraATA se
řádně zapotí a pro delší filmečky je NTFS systém jediný možný. A když jsem u těch problémů,
tak jsou i tady. Pod systémem Windows 98 je všechno v pořádku. Ale nedávno jsem tuhle kartu
doporučil známému, který používá Windows 2000 a zde nastaly nemalé problémy !!! Tyhle problémy
jsou popsané na různých Matrox fórech (nikoliv na stránkách Matroxu) a je to tedy pravda. Pokud
natahujete video do MPEG-2 pod Win2000 (je lhostejné rozlišení), nagrabujete správně pouze a jen
35 sekund videa !!! Všechno ostatní je tzv. JERKY, česky - seká se to jako svině !!! Klasicky
jsem mu přetočil systém (včetně formátu disku), ale bylo to tam pořád. Použil jsem i FAT32
systém. Na fórech jsem se dozvěděl, že je nutné použít hlavně poslední ovladače karty pro Windows
2000 a poslední verzi nástroje pro grabování VidTools 2.10. Spousta lidí to neví a jistě to znáte,
co si neuděláte sami a co si nevymyslíte sami ... Řešení je na adrese
http://www.matrox.com/mga/support/drivers/files/vt210a.cfm
. Další možností je používat dva systémy, Windows 2000 umožňuje přes Boot Managera spustit sebe
nebo starší systém, tedy např. Windows 98.
Dnes používám pro videostřih kartu FAST/DAZZLE DV NOW AV a Matrox Marvel 450 eTV. Toto
spojení s sebou nese spoustu výhod. DV karta samozřejmě zpracovává DV video, ale navíc umí
udělat DV z analogového vstupního signálu. Výstupem může být DV anebo analog a obojí to leze
z karty ven najednou a nezávisle. Mohu tedy při střihu sledovat video na TV s video/S vstupem
a pro export na VHS nemusím jet přes kameru (ale jak kdy). S Marvelem 450 je možné vytvářet přímo MPEG-2
v reálném čase, karta podporuje DirectX pro náhledy na externí monitor pro DV nebo Analog
a to i v MPEG formátu včetně DVD. Je to rozhodně lepší než předchozí Marvely 200/400, které
sice umí výborně analog díky HW MJPEG kompresi, ale takový formát videa je v DV projektu
nepoužitelný. Karta DV Now AV poskytuje rychlou práci, výbornou podporu Adobe Premiere a
ostatních střižen. Snad jediným neduhem je grabování analogového videa z Amigy (NO INTERLACE) a přebuzený zvukový
vstup, tomu se však lze snadno vyhnout a má to také svoji logiku, navíc co byste asi tak dělali
se zmršeným zvukem. Kromě toho je to také zatím nejlevnější řešení DV a analogu v jednom.
Recenzi také najdete v AC...
Sám jsem nabyl přesvědčení, že ten, kdo dnes profesionálně natáčí a stříhá, buď neumí stříhat (tj. chybí logika, umělecký dojem, synchronizace se zvukovým doprovodem, nevhodné a příliš časté efekty, nedodělané střihy - příliš brzy nebo příliš pozdě, uskočení předchozího střihu v delší prolínačce, příliš dlouhé záběry na jediné místo, opakované záběry, záběry se stejnou směrovostí za sebou, příliš rychlé přibližování, stálý obraz ve stejném úhlu, chybí nápady, chybí dynamika, časté střídání pomalých a rychlých záběrů, příliš chvějící se obraz, v neposlední řadě špatně nabarvený obraz, přeexponovaná clona nebo naopak podexponovaná, záběry proti světlu, viditelné natáčení na automat, máznuté záběry, trhané záběry také díky elektronickým stabilizátorům - zkrátka všechno to, čemu se snažím vyhnout) anebo neumí myslet za počítač, nezálohuje, často zboří operační systém, i přes výborné střihové výsledky jsou znatelné drop-outy, výpadky ve zvuku. Obě skupiny rádoby profesionálů si nechávají za svoji špatnou práci až moc dobře zaplatit. A koho mám na mysli, když jsem to nakousnul ??? Valnou většinu reklamních agentur, foto-video studií, poloprofesionálů (podnikatelů) i zaměstnance regionálních televizí.
Věřím, že tento článek Vám pomůže při Vaší krásné a vzrušující činnosti, kterou bezesporu pořizování a zpracování videozáznamů je. A navíc doufám, že Vám případně napoví, jak ušetřit nebo neušetřit při stavbě domácího studia. Věřte, že poradenství v tomto oboru asi nebude právě nejlevnější.
3.12.2002
Na závěr některé zajímavé odkazy:
www.digitaltv.cz
www.fastmultimedia.com
www.dazzle-europe.com
www.canopuscorp.com
www.matrox.com
www.avid.com
www.ulead.com
www.adobe.com
www.gio.cz
www.iselectronic.cz
www.exac.cz
www.visual.cz
www.sony.com
www.panasonic.cz
www.google.com - klíč "dv troubleshooting", "trouble problem 1394"
