MadHouse
Myslím si, že na Amigu existuje spoustu kvalitních a velmi použitelných
programů. Bohužel dost často některé programy leží stranou zájmu. O
některých se mnoho neví a další se uživatele nenaučili používat, ať už je
to dáno špatnou znalostí jazyka ve kterém je ten který program napsán a
popsán, nebo z důvodu nepochopení ovládání a nastavení programu. První
problém řeší recenze, která má za úkol upozornit. Druhý problém by vyřešil
podrobnější návod. Tento článek má za úkol spojit oba přístupy v jeden. V
jednom článku si přečtete recenzi a ve druhém podrobný návod na program
krok za krokem, okno za oknem :). Každý si může vybrat, jestli rovnou
skočí na popis, nebo jestli si přečte i něco navíc i v recenzi. Zkrátka
dva články na jedno téma. Pokud vám bude tento postup vyhovovat není
vyloučena možnost i dalších článku podle podobného schématu. Stačí jen
napsat na některý z e-mailů
v tiráži. Nebo přímo mě :)
Takže dnes se podíváme na problém spořičů obrazovky. Spořit nebo nespořit?
Toť otázka. Spořič obrazovky slouží zjednodušeně řečeno k tomu, aby se při
dlouhodobě zapnutém monitoru, kdy se na obrazovce nic nehýbe, obrazovka
monitoru příliš nevypalovala v jednom místě. Zjednodušeně řečeno pokud
byste měli na monitoru obrázek na kterém by bylo třeba kolečko, namalované
nějakou hezkou, jasnou a pestrou barvou a tento obrázek nechali zapnutý
delší dobu, teoreticky by se vám po nějakém čase mohlo toto kolečko na
obrazovce doslova vypálit. Proč píšu teoreticky? Inu proto, že
technologie se zdokonalují a s tím i kvalita monitorů. Takže co platilo
dříve, dnes už může býti přežitkem. Dokonce jsem někde slyšel i ten názor,
že nějaké spořiče jsou už dnes zhola zbytečné. Nicméně je to slovo do
pranice. Každý přece jen nemá nejnovější monitor a navíc spořiče obrazovky
lze jak dále uvidíte pořídit v podstatě zdarma, takže proč to minimálně
nezkusit. Životnost monitoru to možná neprodlouží, nicméně zcela určitě
ani nezkrátí ;)
Šetřit obrazovku monitoru můžeme různě. Můžeme monitor třeba vypínat. Ať
už vypínačem, nebo softwarově. Nicméně asi nejvíce používaná je ta
ochrana, kdy nedovolíme aby se na obrazovce zastavil pohyb, tudíž si tam
pustíme nějaký grafický efekt, který trvá až do té doby, než stiskneme
nějaké tlačítko na klávesnici nebo myši, případně než myší pohneme.
Největší slávy dosáhlo spoření na počítačích PC, kde spořič, neboli
"screensaver" má v podstatě každý. Uživatelé se předhánějí kdo má lepší a
často je to jediné co odlišuje různé druhy PC (přesněji PC s Windows) od
sebe :)
Nicméně šetření obrazovky není žádná novinka výkonnějších počítačů. Již
stařičké osmibitové Atari800 mělo tu vymoženost, že po určité době
nečinnosti se začali na obrazovce cyklicky měnit různé barvy. Ale zpět k
Amize. Na rozdíl od PC se na Amize spořičům říká "blankery" a na rozdíl od
PC neexistuje na Amize klasický systémový správce spořičů. Zkušenější
uživatelé sice mohou namítnout, že i na Amize existuje přímo v systému
spořič v adresáři Tools/Commodities na systémovém disku, ovšem tuhle
chudinku osobně za moc velký přínos nepovažuji. Na Amize se problém
spořičů řeší dvojím způsobem. Jednak se jedná o klasické jednotlivé
spořiče. Jako již zmiňovaný systémový Blanker. Prostě jeden program -
jeden spořič. Zajímavější je druhý přístup kdy jsou spořiče integrovány
jako moduly pod jakýmsi správcem, ve kterém se dá i nastavit, jak se které
spořiče mají chovat.
Představitelů druhé skupiny je jen pár. Pokud je mi známo patří mezi ně
zejména Garshneblanker, Swazblanker, Blitzblanker a Madhouse. Na Madhouse
se podíváme podrobněji. Proč? Dalo by se odpovědět protože je nejlepší.
To bych ale jistě dost "nakrknul" příznivce ostatních Blankerů. Ovšem
Madhouse má to, co z něj činí jasného favorita. Totiž zdaleka největší
počet spořících modulů. To je dáno hlavně tím, že Madhouse má moduly nejen
vlastní, ale je možný i import modulů z již zmiňovaných Garshneblankeru,
Swazblankeru a Blitzblankeru. Import samozřejmě není 100% nicméně i tak
naprostou většinu modulů importovat lze.
Navíc u Madhousu je celkem sympatická i cena. V poslední verzi 2.6 byl
Madhouse shareware s celkem brutálním poplatkem 15 amerických dolarů.
Ovšem časy se mění a autoři Carsten Jahn a Aicke Schulz díky časové
vytíženosti ukončili vývoj programu a tudíž jako takový malý dárek všem
Amigistům uvolnili Madhouse jako freeware. Je ovšem nutné si k němu stáhnout
z Aminetu klíč, který se umístí do adresáře S na systémovém disku. Klíč i
samotný Madhouse lze stáhnout, kde jinde než na Aminetu. Madhouse např.
na ftp://
de.aminet.net/pub/aminet/util/blank/Madhouse260.lha a klíč třeba
na ftp://
de.aminet.net/pub/aminet/util/blank/Madhouse260.lha.
Samotný archiv má něco přes půl megabajtu. Ono se není čemu divit, protože
jeho součástí je i přesně 19 ukázkových modulů. Pokud vám to nestačí, a
věřte, že to stačit opravdu nebude, máte několik možností, jak získat
další. Jednak můžete popátrat po Aminetu po dalších modulech. Stačí zadat
jako klíčové slovo do vyhledávače Madhouse a jistě si něco vyberete. Dále
je tu již zmíněná možnost importovat do Madhouse moduly z Garshneblankeru,
Swazblankeru a Blitzblankeru. A nakonec ti opravdu zdatní si mohou nějaké
moduly vytvořit sami. V adresáři Developer naleznete vše potřebné včetně
dokumentace jak na to a příkladů v programovacím jazyku C a E.
Ke běhu Madhousu potřebujete minimálně Amigu s OS2.0, harddisk (bez něho to
opravdu nepůjde :), knihovnu reqtools.library a pro běh a MUI minimálně ve
verzi 2.2 pro běh preferenčního programu.
Samotný Madhouse se nainstaluje poměrně dobře udělaným instalerem, který
vás v pohodě provede celou instalací. Pokud se vám Madhouse nebude líbit,
lze ho lehce odinstalovat přiloženým "remove" scriptem..
Poté je ještě možné nastavit několik tooltypů. Jedná se o:
DONOTWAIT - klasický parametru komodit. Zamezuje brzdění startu ostatních
komodit ve WBStartupu. Je nastaven standardně a vždy.
CONFIGET - zde lze nastavit cestu pro konfigurační program. Je nutné
nastavit cestu správně, jinak nebude samozřejmě nastavení Madhousu správně
fungovat!
RESTART - zde se nastavuje volbo toho, jak se Madhouse bude chovat po
opakovaném spuštění.
Možnosti jsou:
QUIT - program Madhouse se bez jakýchkoliv hlášení ukončí (to samé jako v
dřívějších verzích volba QUIETQUIT)
POPUP - po startu se aktivuje preferenční editor.
REQUESTER - objeví se systémový requester ve kterém si můžete zvolit tři
možnosti. Buď je možné nechat spustit konfigurace, nebo Madhouse ukončit a
do třetice neudělat nic a nechat věcem volný průběh :)
NOTOOLSMENUENTRY - pokud je tato volba neaktivní, po startu programu
Madhouse se objeví nová položka menu Tools (Nástroje) -> Madhouse. Pomocí
této položky lze kdykoliv přímo z Workbenche spustit preference Madhouse.
Pokud aktivujete tento parametr toto menu se neobjeví a preference lze
spustit jiným způsobem např. pomocí programu Exchange.
A co vám vlastně přinese Madhouse za výhody oproti jiným podobným programům
nejen na Amize?
V první řadě už několikrát zmiňované největší množství modulů. Já jich mám
například v adresáři s moduly 113. Ovšem je pravda, že některé tam jsou v
podstatě víckrát. Jednak existuje u některých modulů několik verzí a také
jsou některé modulu v podstatě shodné. Jedná se hlavně o ty importované.
Například modul Crumble (a samozřejmě i spousta dalších) existuje jak ve
verzi z Blitzblankeru, tak i v podstatě stejný ve verzi v Swazblankeru.
A jaké moduly bych vám doporučil? to je samozřejmě věc vkusu, ale na mě
osobně zapůsobili třeba Flow, Fountain nebo Rainfall což jsou takové hezké
grafické prezentace. Zajímavý je například modul WorldTime2, ve kterém se
zobrazí mapa světa a na ni se ukazuje jaký je momentálně čas ve vybraných
světových městech. Dobré jsou i simulace fotbalu Soccer a simulace hry
Pong, zajímavý je průlet souhvězdím ve Stars a velmi pěkný je sníh který
padá na Workbench v modulu Snow.
Mimo klasické spoření které probíhá jako nějaký děj na obrazovce, v sobě
Madhouse ještě obsahuje Dimmer. Dimmer by se dal česky volně přeložit jako
stmívač. Na rozdíl od spořiče je jeho princip takový, že ochrana stínítka
monitoru neprobíhá, nějakým neustálým pohybem, ale naopak klidem při
nastavení nějaké tmavší barvy, která monitor nevypaluje tolik, jako barvy
jasné. Zejména při velkém nastavení kontrastu a jasu.
Další velká přednost Madhousu je ovladatelnost a nastavení spoření. Tím
myslím, třeba to, že lze jednoduchým způsobem nastavit, kdy se spořit bude
a kdy ne. Spoření lze vypnout při použití určitého programu, otevření
obrazovek a tak podobně. To může být velmi zajímavé a přínosné například
při vypalování CD. Ovšem pokud by se vám nechtělo toto vše nastavovat,
můžete si třeba nastavit to, že se spořit nezaktivuje při přesunu kurzoru
myši do levého dolního rohu obrazovky. Pak už stačí jen přesunout kurzor
myši do nastaveného místa a spoření je vypnuté.
Možná vás teď napadlo, že to je sice všechno hezké, ale jak je to
stabilitou celého tohohle prográmku. Pokud bych mohl mluvit o stabilitě
pouze Madhausu, tam je to v pořádku a program sám mi nezpůsobil žádné
problémy asi nikdy. Bohužel celkovou stabilitu dost podstatně ovlivňují
použité moduly. Takže ještě předtím, než začnete některý modul používat
nastálo, je dobré si ho sem tam spustit a vyzkoušet. Já sám jsem měl
problém třeba s modulem 3DStars , který je importovaný z Blitzblankers,
Proto jsem ho "vyhodil" a nahradil podobným a od té doby je všechno v
pořádku.
A tak jsme se dostali k nevýhodám Madhousu. I když byl vývoj tohoto
programu již skončen, stalo se to naštěstí již v době, kdy mu v podstatě k
dokonalosti skoro nic nechybí. Snad jediná drobná věc, která zamrzí je to,
že Madhouse neumožňuje softwarově vypnout monitor (DPMS). Ale to vlastně
není ani jeho záměrem, na to jsou tu jiné programy (třeba MCP). Takže
vlastně jediné co mi vadí, je to, že program nereaguje na joystick. Není
totiž nic příjemného, než to, když hrajete nějakou systémovou hru a
najednou do ní skočí spořič :) Tento nedostatek se dá ovšem lehce vyřešit
již zmiňovanou možností vypnutí spoření.
Pokud vás tenhle "Šílenej domeček" zaujal, můžete si přečíst podrobný návod
jeho preferenčního GUI.
Flegy