MadHouse

Myslím si, že na Amigu existuje spoustu kvalitních a velmi použitelných programů. Bohužel dost často některé programy leží stranou zájmu. O některých se mnoho neví a další se uživatele nenaučili používat, ať už je to dáno špatnou znalostí jazyka ve kterém je ten který program napsán a popsán, nebo z důvodu nepochopení ovládání a nastavení programu. První problém řeší recenze, která má za úkol upozornit. Druhý problém by vyřešil podrobnější návod. Tento článek má za úkol spojit oba přístupy v jeden. V jednom článku si přečtete recenzi a ve druhém podrobný návod na program krok za krokem, okno za oknem :). Každý si může vybrat, jestli rovnou skočí na popis, nebo jestli si přečte i něco navíc i v recenzi. Zkrátka dva články na jedno téma. Pokud vám bude tento postup vyhovovat není vyloučena možnost i dalších článku podle podobného schématu. Stačí jen napsat na některý z e-mailů v tiráži. Nebo přímo mě :)

Takže dnes se podíváme na problém spořičů obrazovky. Spořit nebo nespořit? Toť otázka. Spořič obrazovky slouží zjednodušeně řečeno k tomu, aby se při dlouhodobě zapnutém monitoru, kdy se na obrazovce nic nehýbe, obrazovka monitoru příliš nevypalovala v jednom místě. Zjednodušeně řečeno pokud byste měli na monitoru obrázek na kterém by bylo třeba kolečko, namalované nějakou hezkou, jasnou a pestrou barvou a tento obrázek nechali zapnutý delší dobu, teoreticky by se vám po nějakém čase mohlo toto kolečko na obrazovce doslova vypálit. Proč píšu teoreticky? Inu proto, že technologie se zdokonalují a s tím i kvalita monitorů. Takže co platilo dříve, dnes už může býti přežitkem. Dokonce jsem někde slyšel i ten názor, že nějaké spořiče jsou už dnes zhola zbytečné. Nicméně je to slovo do pranice. Každý přece jen nemá nejnovější monitor a navíc spořiče obrazovky lze jak dále uvidíte pořídit v podstatě zdarma, takže proč to minimálně nezkusit. Životnost monitoru to možná neprodlouží, nicméně zcela určitě ani nezkrátí ;)

Šetřit obrazovku monitoru můžeme různě. Můžeme monitor třeba vypínat. Ať už vypínačem, nebo softwarově. Nicméně asi nejvíce používaná je ta ochrana, kdy nedovolíme aby se na obrazovce zastavil pohyb, tudíž si tam pustíme nějaký grafický efekt, který trvá až do té doby, než stiskneme nějaké tlačítko na klávesnici nebo myši, případně než myší pohneme. Největší slávy dosáhlo spoření na počítačích PC, kde spořič, neboli "screensaver" má v podstatě každý. Uživatelé se předhánějí kdo má lepší a často je to jediné co odlišuje různé druhy PC (přesněji PC s Windows) od sebe :)

Nicméně šetření obrazovky není žádná novinka výkonnějších počítačů. Již stařičké osmibitové Atari800 mělo tu vymoženost, že po určité době nečinnosti se začali na obrazovce cyklicky měnit různé barvy. Ale zpět k Amize. Na rozdíl od PC se na Amize spořičům říká "blankery" a na rozdíl od PC neexistuje na Amize klasický systémový správce spořičů. Zkušenější uživatelé sice mohou namítnout, že i na Amize existuje přímo v systému spořič v adresáři Tools/Commodities na systémovém disku, ovšem tuhle chudinku osobně za moc velký přínos nepovažuji. Na Amize se problém spořičů řeší dvojím způsobem. Jednak se jedná o klasické jednotlivé spořiče. Jako již zmiňovaný systémový Blanker. Prostě jeden program - jeden spořič. Zajímavější je druhý přístup kdy jsou spořiče integrovány jako moduly pod jakýmsi správcem, ve kterém se dá i nastavit, jak se které spořiče mají chovat.

Představitelů druhé skupiny je jen pár. Pokud je mi známo patří mezi ně zejména Garshneblanker, Swazblanker, Blitzblanker a Madhouse. Na Madhouse se podíváme podrobněji. Proč? Dalo by se odpovědět protože je nejlepší. To bych ale jistě dost "nakrknul" příznivce ostatních Blankerů. Ovšem Madhouse má to, co z něj činí jasného favorita. Totiž zdaleka největší počet spořících modulů. To je dáno hlavně tím, že Madhouse má moduly nejen vlastní, ale je možný i import modulů z již zmiňovaných Garshneblankeru, Swazblankeru a Blitzblankeru. Import samozřejmě není 100% nicméně i tak naprostou většinu modulů importovat lze.

Navíc u Madhousu je celkem sympatická i cena. V poslední verzi 2.6 byl Madhouse shareware s celkem brutálním poplatkem 15 amerických dolarů. Ovšem časy se mění a autoři Carsten Jahn a Aicke Schulz díky časové vytíženosti ukončili vývoj programu a tudíž jako takový malý dárek všem Amigistům uvolnili Madhouse jako freeware. Je ovšem nutné si k němu stáhnout z Aminetu klíč, který se umístí do adresáře S na systémovém disku. Klíč i samotný Madhouse lze stáhnout, kde jinde než na Aminetu. Madhouse např. na ftp:// de.aminet.net/pub/aminet/util/blank/Madhouse260.lha a klíč třeba na ftp:// de.aminet.net/pub/aminet/util/blank/Madhouse260.lha.

Samotný archiv má něco přes půl megabajtu. Ono se není čemu divit, protože jeho součástí je i přesně 19 ukázkových modulů. Pokud vám to nestačí, a věřte, že to stačit opravdu nebude, máte několik možností, jak získat další. Jednak můžete popátrat po Aminetu po dalších modulech. Stačí zadat jako klíčové slovo do vyhledávače Madhouse a jistě si něco vyberete. Dále je tu již zmíněná možnost importovat do Madhouse moduly z Garshneblankeru, Swazblankeru a Blitzblankeru. A nakonec ti opravdu zdatní si mohou nějaké moduly vytvořit sami. V adresáři Developer naleznete vše potřebné včetně dokumentace jak na to a příkladů v programovacím jazyku C a E.

Ke běhu Madhousu potřebujete minimálně Amigu s OS2.0, harddisk (bez něho to opravdu nepůjde :), knihovnu reqtools.library a pro běh a MUI minimálně ve verzi 2.2 pro běh preferenčního programu.

Samotný Madhouse se nainstaluje poměrně dobře udělaným instalerem, který vás v pohodě provede celou instalací. Pokud se vám Madhouse nebude líbit, lze ho lehce odinstalovat přiloženým "remove" scriptem..

Poté je ještě možné nastavit několik tooltypů. Jedná se o:

DONOTWAIT - klasický parametru komodit. Zamezuje brzdění startu ostatních komodit ve WBStartupu. Je nastaven standardně a vždy.

CONFIGET - zde lze nastavit cestu pro konfigurační program. Je nutné nastavit cestu správně, jinak nebude samozřejmě nastavení Madhousu správně fungovat!

RESTART - zde se nastavuje volbo toho, jak se Madhouse bude chovat po opakovaném spuštění.

Možnosti jsou:

QUIT - program Madhouse se bez jakýchkoliv hlášení ukončí (to samé jako v dřívějších verzích volba QUIETQUIT)

POPUP - po startu se aktivuje preferenční editor.

REQUESTER - objeví se systémový requester ve kterém si můžete zvolit tři možnosti. Buď je možné nechat spustit konfigurace, nebo Madhouse ukončit a do třetice neudělat nic a nechat věcem volný průběh :)

NOTOOLSMENUENTRY - pokud je tato volba neaktivní, po startu programu Madhouse se objeví nová položka menu Tools (Nástroje) -> Madhouse. Pomocí této položky lze kdykoliv přímo z Workbenche spustit preference Madhouse. Pokud aktivujete tento parametr toto menu se neobjeví a preference lze spustit jiným způsobem např. pomocí programu Exchange.

A co vám vlastně přinese Madhouse za výhody oproti jiným podobným programům nejen na Amize?

V první řadě už několikrát zmiňované největší množství modulů. Já jich mám například v adresáři s moduly 113. Ovšem je pravda, že některé tam jsou v podstatě víckrát. Jednak existuje u některých modulů několik verzí a také jsou některé modulu v podstatě shodné. Jedná se hlavně o ty importované. Například modul Crumble (a samozřejmě i spousta dalších) existuje jak ve verzi z Blitzblankeru, tak i v podstatě stejný ve verzi v Swazblankeru.

A jaké moduly bych vám doporučil? to je samozřejmě věc vkusu, ale na mě osobně zapůsobili třeba Flow, Fountain nebo Rainfall což jsou takové hezké grafické prezentace. Zajímavý je například modul WorldTime2, ve kterém se zobrazí mapa světa a na ni se ukazuje jaký je momentálně čas ve vybraných světových městech. Dobré jsou i simulace fotbalu Soccer a simulace hry Pong, zajímavý je průlet souhvězdím ve Stars a velmi pěkný je sníh který padá na Workbench v modulu Snow.

Mimo klasické spoření které probíhá jako nějaký děj na obrazovce, v sobě Madhouse ještě obsahuje Dimmer. Dimmer by se dal česky volně přeložit jako stmívač. Na rozdíl od spořiče je jeho princip takový, že ochrana stínítka monitoru neprobíhá, nějakým neustálým pohybem, ale naopak klidem při nastavení nějaké tmavší barvy, která monitor nevypaluje tolik, jako barvy jasné. Zejména při velkém nastavení kontrastu a jasu.

Další velká přednost Madhousu je ovladatelnost a nastavení spoření. Tím myslím, třeba to, že lze jednoduchým způsobem nastavit, kdy se spořit bude a kdy ne. Spoření lze vypnout při použití určitého programu, otevření obrazovek a tak podobně. To může být velmi zajímavé a přínosné například při vypalování CD. Ovšem pokud by se vám nechtělo toto vše nastavovat, můžete si třeba nastavit to, že se spořit nezaktivuje při přesunu kurzoru myši do levého dolního rohu obrazovky. Pak už stačí jen přesunout kurzor myši do nastaveného místa a spoření je vypnuté.

Možná vás teď napadlo, že to je sice všechno hezké, ale jak je to stabilitou celého tohohle prográmku. Pokud bych mohl mluvit o stabilitě pouze Madhausu, tam je to v pořádku a program sám mi nezpůsobil žádné problémy asi nikdy. Bohužel celkovou stabilitu dost podstatně ovlivňují použité moduly. Takže ještě předtím, než začnete některý modul používat nastálo, je dobré si ho sem tam spustit a vyzkoušet. Já sám jsem měl problém třeba s modulem 3DStars , který je importovaný z Blitzblankers, Proto jsem ho "vyhodil" a nahradil podobným a od té doby je všechno v pořádku.

A tak jsme se dostali k nevýhodám Madhousu. I když byl vývoj tohoto programu již skončen, stalo se to naštěstí již v době, kdy mu v podstatě k dokonalosti skoro nic nechybí. Snad jediná drobná věc, která zamrzí je to, že Madhouse neumožňuje softwarově vypnout monitor (DPMS). Ale to vlastně není ani jeho záměrem, na to jsou tu jiné programy (třeba MCP). Takže vlastně jediné co mi vadí, je to, že program nereaguje na joystick. Není totiž nic příjemného, než to, když hrajete nějakou systémovou hru a najednou do ní skočí spořič :) Tento nedostatek se dá ovšem lehce vyřešit již zmiňovanou možností vypnutí spoření.

Pokud vás tenhle "Šílenej domeček" zaujal, můžete si přečíst podrobný návod jeho preferenčního GUI.

Flegy