"Omezené možnosti"

(odezva na Adonisův článek "Get real - We cannot do better" z Eurochartu#45, původně napsáno pro další číslo stejnojmenného časopisu, česká verze použita v AmigaContinued... se svolením autora ;-))

Před čtením tohoto článku doporučuji prostudovat Eurochart#45, zvláště pak článek, na který budu právě teď reagovat. To si snad děláš srandu ne? myslíš že na to mám čas? ;-))) pozn. RedRose

Když jsem se v rychlosti prokousával skrz články v Eurochartu, neboť hodlám strávit svou dovolenou spíš flákáním než kreativní prací (i když i té se nevyhnu), narazil jsem na Adonisův článek, kde se autor pokoušel, byť v dobré víře, změnit zajeté koleje scény a vybízel scenery ke změně stylů dem, musicdisků, diskmagů a dokonce navrhoval další možné nové funkce jednotlivých členů. Bohužel nepoužil žádný vlastní příklad, což mi potvrzuje domněnku, že Adonis sám, ač snaživý, požaduje od ostatních něco, co sám nedokáže. Je velmi jednoduché vybízet lidi k čemukoli, horší je ale být sám příkladem, což daná situace dle mého názoru plně vyžaduje.

Budeme konkrétní. Adonis ve svém článku zmínil několik věcí, hodlám však v tomto článku vyvrátit většinu, neboť realizování změn, ke kterým Adonis vybízí, je ve většině případů zhola nemožné.

Jako první si vzal na mušku dema. Souhlasím, že dnes jsou dema o něčem úplně jiném, než byla kdysi, nicméně nesouhlasím s tím, že jsou lepší či horší. Jsou prostě jiná. Na samém začátku si codeři hráli s tím, co měli k dispozici s ohledem na rychlost počítače: vektory. Za klasické můžeme označit rotující kostky či vícestranné objekty, k těm se pak přidaly stíny, povrchy atd. Mezitím začaly vznikat scrolltexty, čím větší a plynulejší, tím lepší. Veskrze devadesát procent dem obsahovala aspoň jeden bramboroid (krásný výraz někoho z mých kolegů coby vyjádření rotujícího nebo jinak se pohybujícího objektu nedefinovatelných tvarů :-), sáhodlouhý scrolltext (později "hopsací" písmena s oblíbenou hláškou "Monkey is jumping"). Zaběhnutý styl těchto starých dem porušila jen hrstka skutečně kvalitních skupin. Dnes máme počítače, se kterými si můžeme dovolit více než jen pohyb pár vektorových objektů, nicméně veškerý počet závratných změn stylů a vylepšování kódu klesají exponenciálně. Tomuto se nevyhnul, abychom nemluvili pořád jen o demoscéně, ani vývoj nových vynálezů ve světě. Stručně řečeno: není co vynalézat, vše už bylo objeveno. V oblasti demoscény se ještě pár střípků změn objevilo a objeví, ale nemůžeme už čekat nic převratného. Nynější demoscéna si dnes už prakticky hraje s designem a kód klesnul jen na úroveň nutného slepení všeho dohromady v jeden celek. Optimalizace je ta tam. Všimněte si, jak málo skupin přišlo s něčím novým, alespoň v oblasti designu, když už nic jiného. Mezi mezníky designu v oblasti demoscény lze zařadit od roku 1998, odkdy na scéně působím, snad jen Ephidrenu (Loaderrorův typografický styl) a Madwizards (Azzarovy nápadité koláže a kombinace barev). To je za posledních deset let trochu málo, pravda. Ale jak jsem řekl, změny ve stylu dem budeme zaznamenávat, aspoň podle mého názoru, jen velmi zřídka.

Adonis ve svém článku dále zmiňuje neustále tutéž strukturu diskmagů. Stejné ovládání, podobný vzhled. Popravdě, pokoušeli jsme se v Reasonu přijít s něčím novým v oblasti diskmagů, nápadů však bylo příliš mnoho a dodnes se nenašel coder, který by mohl všechny naše nápady realizovat. Navíc náš návrh už spíše připomínal samotný styl AmigaOS ;-). Přestože možnost vylepšování stylu tvorby diskmagů by se změnit dal, málokdo má důvod tyto změny provést. Vesměs proto, že původní ovládání diskmagů je natolik jednoduché a přehledné, že by bylo zbytečné čtenářovi ovládání magu nějakým způsobem komplikovat. Změny jsou tedy vesměs nesmyslné, dá se snad jen vymyslet pár "vychytávek" jako animovaná tlačítka, hidden party, zvuky atd. Tvůrci magů se však těmto vylepšením brání. Prostě proto, že základem magů jsou články, nikoli engine (nesdílím však zcela tento názor). Ať uděláte cokoli, bude se jen jednat o vylepšení, nikoli radikální styl ovládání. Geniálnější princip než klikat na názvy článků už snad nikdo vymyslet nemůže ;-).

Jediné, v čem bych mohl s Adonisem souhlasit, je možnost vylepšení stylu musicdisků (nebo také slideshows). Princip musicdisků či slide je přece pouze v přehrávání skladeb/prohlížení obrázků. Styl ovládání programu však může v tomto případě nebývat různých podob. Může být na bázi diskmagu, dema, hry nebo jiného prezentačního stylu. U tohoto odvětví demoscény mají autoři možností daleko více. Bohužel, v poslední době nemáme příliš mnoho těchto produkcí. Tvůrců je již natolik málo, že se spíše specializují na už beztak malou oblast demoscény, abychom měli aspoň něčím "zaplácnout" demo compa na parties.

Jako poslední, a tím bych nejspíš skončil, je ve článku uvedena nabídka nových funkcí demoscény. Popravdě, toto už mě skutečně rozesmálo. Scéna má už plno let svá pravidla a zažité konvence, proto pochybuji, že by někdo mohl vymyslet nějakou další "použitíschopnou" funkci pro nové scenery. Nicméně námět na diskusi by to mohl být dobrý.

Tento článek byl záměrně postavený, ač trochu radikálněji, na opačné názorové straně než Adonisův. Chtěl jsem tím vyjádřit, jak pošetilé je navrhovat změny, které prostě realizovat nejdou, a jak nevyzpytatelný je vztah ke starým demům, jejichž vliv na porovnávání s demy novými ovlivňuje objektivní úsudek autora. Tento článek nevyjadřuje celkový nesouhlas s Adonisovými články v Eurochartu, naopak by měl vyvolat zajímavé debaty bez flejmů a ostrých slov. Vážím si Henrykových názorů, aspoň mě donutily napsat tuto odezvu, což dokazuje zajímavost původního článku a možnost zamyšlení nad podstatou názorů autora. Díky, po dlouhé době konečně zajímavý článek.

Láhve/Scoopex+Reason