Syndeecate Apocalypse 2002

Když jsme už potřetí s mým kolegou Dizzym/Horizontal Lamerz dopláceli za naši akci Apocalypse kvůli nedostatečnému počtu lidí, který by nám zajistil zaplacení celé akce, neměli jsme už popravdě chuť a náladu do akce další, neboť bylo už předem jasné, že další akce budou obsazením už jen horší. Když mi ovšem před pár měsíci nabídl další kolega TDM/Horizontal Lamerz spoluúčast na Syndeecate s tím, že to bude multiplatformní akce, domluvili jsme se s Dizzym, že by nemuselo být špatné tyto akce propojit, zvláště poté, co se první ročník snažil TDM sám zajistit účast Amigistů. Připadalo nám jako nesmysl obě akce separovat, zvláště proto, že Dizzy a TDM patří do jedné skupiny, navíc, v Čechách je problém sehnat Amigisty na jednu akci, zvláště pak na akce dvě. O fúzi bylo rozhodnuto velmi rychle, nechtělo se nám do přílišné organizace a pomoc na Syndeecate zněla zajímavě.

Sešli jsme se asi měsíc před akcí v jedné pražské hospůdce a probírali věci, které jsme po mailu probrat nezvládli nebo nestihli. Po hodině už bylo jasné, kdo bude mít co na starost a co se vůbec na akci bude dít, a to díky TDMově bravurní přípravě, která, popravdě řečeno, byla mnohonásobně lepší, než organizace má a Dizzyho na Apocalypse, kde jsme průběh akce nechávali tak nějak náhodě, než přílišnému plánování. Už předem bylo jasné, že se akce přejmenuje na Syndeecate Apocalypse, abychom dali jasně najevo, že se jedná o fúzovanou akci a přitáhli na párty potažmo i lidi, kteří jezdili na Apocalypse. Výsledek však nebyl ani zhola takový, jaký jsme čekali, ale o tom potom.

Přípravy tím pro mě a Dizzyho téměř skončili, připravil jsem si pouze pár dem, které na akci pustím v době pauz, ostatní jsme nechali zbaběle TDMovi a myslím, že jsme udělali dobře. Pár dní před začátkem akce si vzal Dizzy dovolenou a odjel do oblastí, které se o pár dní později, přehnaně řečeno, téměř proměnili v obrovskou louži. Den před začátkem akce mi Dizzy zavolal, že se domů nedostane kvůli záplavám, které postihly nejen Prahu, ale i povodí Labe a právě Labe byl ten problém, kvůli kterému jsem pak jel do Rožnova, kde se akce konala, téměř sám. Podle dohody jsem vyrazil v pátek časně ráno do Mladé Boleslavi vyzvednout TDMáka s potřebným hardwarem. A od této chvíle se započala odvíjet zajímavá cesta směrem do Uherského Brodu, v průběhu které TDM, ač výtečný organizátor, totálně selhal coby navigátor ;-) a my si udělali pár koleček Hradcem Králové (kdo by neznal onu navigátorskou větu: "Hele, vole, tady už jsme jednou projížděli, ne?") a později i Brnem. Když nepočítám zkázonosnou cestu vesničkami (že my blbci jsme se nevrátili a nesjeli na dálnici), kde jsme si náležitě užili nedokonale značených objížděk, do Brodu, resp. do Havřic, jsme dorazili dostatečně pozdě na to, abychom si uvědomili, že v jednu odpoledne na partyplace rozhodně nebudem. Tam jsme se nechali od paní Hauerlandové nakrmit (mňam mňam, děkujem!), zabalili další hardware, počkali na Ovci a nechali se pro jistotu navigovat až do Rožnova, jinak by byla naše cesta ještě delší. Podle plánu jsme totiž měli v jednu dorazit na místo, v klidu vše rozbalit, připravit, jít na společný oběd a přivítat množící se účastníky. Tak a teď zpět do reality. Na místo jsme dojeli po dvanácti hodinách zcela vyčerpaní, dvě hodiny po oficiálním začátku akce a začali rychle zapojovat kompy. Překvapil mě počet lidí na partyplace, bylo jich tam asi čtyřicet, ale to jsem ještě nevěděl, že tento počet je, až na vyjímky, konečný. Ale nepředbíhejme, beztak už jsem to za dobu psaní tohoto článku udělal nejmíň jednou.

TDM měl skutečně práce až nad hlavu. Zapojit tři Amigy, ZX Spectrum, projektor, který jsme přivezli, a zvuk ke každému počítači zvládl během několika rekordních půlhodin ;-) a tak jsme kolem osmé večer začali bavit lidi. Zahájili jsme otevírací ceremonii TDMovou prezentací ve Scale podbarvenou zajímavou melodií od Chemical Brothers, odkecali pár důležitých informací pro lidi, pustili pár dem, zkouřili se na hadry a zábava mohla začít. Lidi, ač z 99.9% PCčkáři, se zájmem sledovali dema na Spectru, za kterým seděl TDM a s obdivuhodným umem ovládal veškerá ta šoupátka, vrzající disketovou mechaniku a další analogické prvky tohoto pravěkého přístroje (není to míněno nijak zle, chci jen vyjádřit historickou hodnotu Spectra, TDMáku ;-)). Dovedete si představit, co znamená poslouchat asi hodinovou směsici zvuků ze Spectra pro člověka, který nesnáší chip tunes ;-). Nicméně, některé efekty v demech byly velmi zajímavé. Po Spectru TDM přesedl k Amize 500 a pouštěl některá stará dema na tomto stroji. Lidi brzy pochopili, že TDM hodlá představit obecenstvu stroje od nejstarších po nejnovější a to se také stalo. Po pětistovkových demáčích jsem zasedl já a pouštěl mé oblíbené kousky, které jsem vyštrachal u TDMáka na disku, protože i přes několikeré upozorňování, že mám většinu partitionů naformátovaných na víc než 8 GB (PCčkáři nepochopí, v čem je zádrhel), jsme zprovoznili jen dvě části disku, na kterých jsem měl naštěstí mailer s většinou příspěvků od lidí. Zbytek byl bohužel na partitionu, který byl na TDMově Amize nepřístupný. Tím pádem se musíme velmi omluvit těm několika lidem, jejichž příspěvky jsme z těchto důvodů pustit nemohli.

Pátek byl za námi a my se těšili na to, až se začne v sobotu dopoledne sál plnit návštěvníky. Bohužel, už když jsem kolem desáté ráno pustil zbytek AGA dem a TDMák se těšil na PPC dema, jsme si začali (ač neradi) přiznávat, že to s tím počtem lidí nebude zas tak horké. A nebylo. V sobotu dorazila jen hrstka lidí. Kde byl zádrhel? To dodnes nevíme. Reklama byla dostatečná, účast přislíbili i zahraniční hosté... ale kde nikdo tu nikdo. Nejspíše za to mohly ony povodně a lidi asi měli myšlenky někde jinde. Ač povodněmi nepostihnut, tyto lidi bych pochopil. V sobotu navečer probíhaly očekávané soutěže, které jsem příliš nesledoval, protože mě pokaždé děsí představa poslouchání minimálně desatera různorodých melodií. Navíc jsem už byl náležitě upraven a tudíž objektivního hlasování neschopen ;-). Šel jsem si celkem brzy lehnout, takže jsem bohužel zaspal údajné opilecké řádění hlavního organizátora Basse, který, ovíněn láhvemi vodky a brandy, které TDMák dovezl jako sponzorský dar, měl chudák deprese z nízké účasti a tudíž si byl dobře vědom i špatné finanční situace, která mu na konci akce nastane.

V neděli jsme vcelku rychle zabalili, kluci sečetli hlasovací lístky, a my vyrazili domů, vezouce v káře i další dva Amigisty/Spectraře, takže se cesta tentokráte obešla i bez bloudění, neboť jsem měl možnost změnit navigátora a taky jsem tak učinil. Rozhodil jsem osazenstvo domů a na Dizzyho žádost se ještě stavil v Roudnici pro "plaváčky", kteří byli na chatě uvězněni téměř týden. Domů jsem dorazil kolem jedenácté v noci a druhý den nerad vstával do práce.

Teď, týden po skončení Syndeecatu, se stalo pár zvláštních věcí. Bass se údajně dostal z depresí a připravuje další, tentokráte nejspíš březnovou, Syndeecate party, a mě TDM oslovil ohledně další spolupráce. Dali jsme si pár podmínek, kterými bude další akce podmíněna, abychom do toho šli znovu. Jestli vše vyjde, dopadne to mnohokrát lépe než letos. Bez zbytečných depresí z peněz, z nedostatečné účasti a, doufejme že i bez zbytečných okružních jízd středem Hradce.

Láhve/Scoopex+Reason