PicShow 1.16

Upřímně řečeno, i přes moje věčné reptání mi na Amize moc programů nechybí. Ovšem jedna z věcí co mi chyběla až donedávna, byl nějaký schopný prohlížeč obrázků, který by se dal lehce zakomponovat do nějakého diskového manažeru. Už slyším ty výkřiky z davu: "A co Visage, Viewtek, PPShow?". Jistě jedná se o povedené programy, ale mají jednu vadu. Slouží pro pouhé postupné prohlížení obrázků. Nelze ovšem udělat například i taková jednoduchá věc jako vrácení k předchozímu obrázku.

Píšu, že mi podobný program chyběl, z toho logicky vyplývá, že už mi nechybí. Mezeru zaplnil prográmek PicShow, který je momentálně na Aminetu ve verzi 1.16.

A co tenhle program umí, že se mi zalíbil natolik, že vrhl stín i na výše zmiňované favority? Upřímně řečeno sám o sobě nic. Tím bych chtěl jenom mírně naznačit, že se jedná o program, který ke svému chodu potřebuje datatypy. Teď jistě provolávají slávu zejména majitelé nadupaných Amig s procesorem PPC a s grafickou kartou. Ale jistě i ti ostatní nemusí smutnit. Datatypů ke běžným obrazovým formátům je na výběr dost a není až takový problém prostě si vybrat na danou konfiguraci ten relativně nejrychlejší.

Takže datatypy máme a co dál? Nainstalujeme si PicShow. Instalace je jednoduchá jako skoro vše na Amize. Prostě jen někam pro začátek rozbalte všechny soubory, doporučen je adresář C na systémovém disku. No a nyní již můžeme program zkusmo spustit. Po spuštění se nejprve objeví requester pro výběr obrázku. Po jeho vybrání se zobrazí malé okénko s nápisem Loading... To PicShow hledá v adresáři kde se nachází zvolený obrázek i ostatní obrázky a ukládá si je do seznamu. Každý soubor je otestován, jestli se jedná opravdu o obrázek a do seznamu jsou vloženy pouze obrázky. Dále se již požadovaný obrázek zobrazí. A právě tady ukáže program svou plnou sílu. Po stisku pravého tlačítka myši na vás vyskočí kontextové menu, kde je možné navolit jakýkoliv obrázek z aktuálního adresáře. Stačí ho pouze nakliknout myší, a bude zobrazen. Pokud by se náhodou nevešel celý na obrazovku, stačí nad ním podržet tlačítko myši a táhnout myší s obrázkem kam je libo. Pokud necháte chvíli nad obrázkem myš, zobrazí se o něm informace. Konkrétně jeho název, rozlišení a typ. Pokud byste chtěli program už nyní ukončit stačí kliknout dvakrát nad obrázkem levým tlačítkem myši. My ovšem ještě končit nebudeme :)

Další překvapení vás totiž čeká po stisku klávesy F5. Na obrazovce se objeví navigační lišta. Na této liště lze vybírat akce jako další obrázek, předchozí obrázek, skrytí lišty, ukončení programu, uložení obrázku, otevření vlastní obrazovky nebo zobrazení na Workbenchi a tak dále. Protože PicShow ukládá obrázky do vlastní cache, lze si navolit i další obrázek a předchozí obrázek v cache, což samozřejmě podstatně urychlí samotné zobrazování. Veškeré operace mají svou bublinkovou nápovědu, takže na vše jistě brzy přijdete sami. Panel se dá po ploše obrázku posunovat po jeho uchopení za pravý nebo levý okraj myší, pokud by vám přesto z nějakého důvodu nevyhovoval jsou samozřejmě veškeré tyto volby k dispozici i přes klávesnici.

Už jen to co jsem o programu PicShow napsal z něj dělá jistě minimálně zajímavý program, nicméně s PicShow můžeme jít ještě dál. Nelíbí se vám nastavení ovládání z klávesnice? Změňte si je podle sebe! Stačí k tomu jen nějaký textový editor a trochu času k experimentování. Součástí archivu je i ascii soubor PicShow.keys. V tomto souboru lze přiřazovat nastavené akci libovolnou klávesu. Samotný soubor PicShow.keys potom může být umístěn buď v adresáři ve kterém je umístěn PicShow nebo v adresáři ENV či S na systémovém disku.

Nelíbí se vám rozmístění tlačítek na navigačním panelu? Změňte si je v tooltypech souboru PicShowNav.iff. Nelíbí se vám vzhled navigačního panelu? Vytvořte si svůj vlastní skin. A nebo si počkejte až ho za vás vytvoří někdo jiný :) Mimochodem už se i nějaká ta vlašťovka vyrojila. (Viz třeba skin ve stylu new ikon na ftp://de.aminet.net/pub/aminet/gfx/show/PicshowPA.lha). Stačí si jen pořádně přečíst manuál a vaší fantazii se meze nekladou.

Vše co bylo uvedeno výše ohledně spouštění a provozu PicShow samozřejmě platí při spuštění programu tak jak ho dostaneme v základním nastavení. Uživatel si však může program nakonfigurovat tak, aby mu vyhovoval při každodenní práci a zábavě s počítačem. Konfigurace se provádí buď v editací příkazů v tooltypu ikony nebo připsáním příkazů při spouštění z CLI nebo v nějakém diskovém manažeru. Diskovým manažerem se teď nebudeme moc zabývat, protože co manažer, tak to jeho jiné ovládání. Navíc návod na vkomponování PicShow do Directory Opusu je popsaný i v dokumentaci.

Mimochodem PicShow nemusíte používat jen na prosté prohlížení obrázků. Pomocí příkazů ho lze použít i jako prohlížeč pro slideshow. V archivu s programem lze najít i jednu takto nastavenou ikonu se vzorovými tooltypy.

Ale zpět k samotným příkazům.

Z příkazů jsem vybíral jen ty hlavní a nejzajímavější, případně některé "problémovější". Jedná se zejména o tyto:

PUBSCREEN - název veřejné obrazovky, na které bude PicShow otevřen.

DONTCHECK - vypíná testování souborů při startu programu. To sice vede k nárůstu rychlosti, ovšem na druhou stranu do seznamu obrázků budou vloženy všechny soubory v daném adresáři, tedy nejen obrázky. Pokud ovšem zvolíte k zobrazení i nějaký "neobrázek", nestane se nic tragického PicShow prostě jen tento soubor přeskočí a zobrazí další nejbližší obrázek v seznamu.

SCREEN - pro PicShow bude otevřena nová obrazovka.

MODEID - decimální ID číslo obrazovky kterou si PicShow otevře. Pokud je neznáte je asi nejlepší a nejjednodušší způsob jak je zjistit utilitka GetModeID, která se distribuuje spolu s programem Visage. Zde stačí jen vybrat potřebné dostupné rozlišení a ID číslo se vypíše do samostatného okna.

DEPTH - bitová hloubka pro použitou obrazovku. Jinými slovy řečeno nastavuje se počet barev obrazovky na které PicShow pouštíte (8 pro 256 barev, 7 pro 128 atd.). Pokud nenastavíte nic, použije se stejný počet barev jako má Workbench. Jestli tedy máte Workbench v 64 barvách a obrázky budou vypadat nějak divně, tak už budete vědět kde je chyba :)

QUIET - vypne chybové hlášení pokud PicShow nebude moci nahrát nějaký obrázek. Nedoporučuji používat!!!

SCALE - obrázek bude přizpůsoben danému obrazovkovému rozlišení. Jinak řečeno vejde se celý na obrazovku.

CACHE - lze zadat počet obrázků, které se mají nahrát do cache. Určitý problém je v tom, že (alespoň u mé AGA Amigy) je pro cache použita paměť chip. Proto pokud je zvoleno větší číslo ( někdy bohatě postačí i defaultních 5) a načítáte obrázky ve větším rozlišení není dostatek chip paměti a program skončí s chybou. Celkem mrzuté je to, že se většinou cache nedá vyčistit a tudíž je nutné prakticky vždy program ukončit. Proto je lepší nastavit nižší číslo.

BLEND - nastavuje se, jakým způsobem se bude vykreslovat další prohlížený obrázek. Nejlepší je si to vyzkoušet v praxi, případně napsat parametr RANDOM pro náhodný výběr. Tento příkaz mi nefungoval při spuštění PicShow na obrazovce Workbenche.

Pro ostatní doplňující případně úplně nové další příkazy se podívejte do dokumentace.

Od verze 1.16 má PicShow možnost lokalizace za pomoci lokalizačních katalogů a už existuje i lokalizační katalog. Spáchal jsem ho já a platí v podstatě to co píšu u programu MyLang. Takže pokud ho budete chtít můžete mě kontaktovat.

Program PicShow je opravdu dobrý kus software. Myslím, že mu lze odpustit drobné chybičky, jako je již zmíněné ukládání obrázků do chip ram. Možná by také neuškodilo přidat víc funkcí jako je zvětšování a zmenšování obrázku (zoom), možnost různé rotace a překlápění obrázku, nebo "přednahrání" dopředu. To je sice v plánu, nicméně vzhledem k tomu, že díky výběrovému menu není nikdy jisté, který obrázek si budete prohlížet, bude vkomponování předčítání dalšího obrázku dost problematické.

PicShow je freeware. Použití datatypů ho dělá horkým kandidátem prohlížeče obrázků i pro OS4. Teprve pod rychlými datatypy a ve velkém rozlišení vám totiž ukáže co v něm opravdu vězí. Takže budoucí uživatelé Amigy One nebo Pegasose se jistě ještě mají na co těšit.

Navíc jeho autor Thomas Rapp na něm opravdu pilně pracuje. Nové verze se objevují tak rychle, že to pomalu ani nestačím sledovat, takže je celkem pravděpodobné, že v okamžiku kdy čtete tuto recenzi je na Aminetu zase další nová verze (nebo spíš několik nových verzí :). Navíc každá verze je opravdu lepší a lepší. Nevěříte? Tak si PicShow vyzkoušejte sami!

Flegy