SPlayer 1.9e

Při práci s počítačem se někdy stane, že potřebujete nějaký přehrávač CD, MP3 nebo samplů v různých zvukových formátech, ale současně chcete aby užíral co nejmenší výkon procesoru. U procesoru řady 68k je to v podstatě nutnost skoro vždy :(

Ale proč hledat nějaké tři specializované programy, když je tu SPlayer a ten vám nabídne všechny tyto tři věci najednou. Přesto, že se nejedná o žádný super nový program, myslím si, že by mohl leckoho zaujmout. Splayer (nezaměňovat za program Songplayer) se celkem bouřlivě vyvíjel od verze 1.5, přes několik verzí 1.9 lišících se jen posledním písmenem, až po dnes aktuální "aminetovskou" verzi 1.9e. Sice o něm píšu jako o programu, ale vlastně se jedná o GUI k programům Play16 a MPEGA. Je tedy nutné vlastnit i tyto programy. U MPEGA je celkem dobré stáhnout si verzi knihovny mpega.library pro svůj procesor, což platí hlavně pro majitele nějaké té PPC kartičky.

Program se nainstaluje celkem primitivně klasickým instalerem, ale není žádný problém (i když vás od toho v manuálu zrazují) nakopírovat těch pár souborů i ručně. Prostě amigácká klasika. :)

Po prvním spuštění na vás pak vykoukne relativně graficky chudé, ale jinak přesto dostačující okénko. Celý program je koncipován jako troj GUI. To v praxi znamená, že pro přehrávání pod Play16, musíte přepnout do GUI Play16, pro přehrávání pod MPEGA do MEGA a pro hudební CD do CDPlay. Toto přepínání se provádí cyklovacím tlačítkem.

Možná vás po prvním spuštění zarazí to, že program nelze přepnout na přehrávání CD, ale to je způsobeno tím, že nemáte nastavenou to správné přehrávací zařízení. Takže nejprve je nutné provést pár nastavení. Do preferencí se dostanete jednoduše po stisku symbolu otazníku vpravo dole. Nastavit musíte nejen device a unit pro váš CD-ROM, ale i cesty pro programy na kterých SPlayer parazituje.

Obsluha samotného programu je pak už celkem primitivně jednoduchá. Přesně podle možností jednotlivých programů. U CDPlayeru lze nastavit náhodné přehrávání, opakování, lze editovat názvy skladeb a tak dále. V módu MPEGA lze nastavit hlavně vytíženost procesoru, tím jakou kvalitu přehrávání určíte případně lze přepnout na mono. V každém ze tří módů přehrávání lze samotný zvuk ovládat klasickými tlačítky jako je play, přetáčení stopa atd. to zná už jistě každý (pokud tedy nežil od narození u některého dosud civilizací nedotčeného indiánského kmene v Brazílii :). Pokud vám nevyhovuje veliké okénko, které si SPlayer otevře, lze ve všech módech zvolit i malé GUI, ve kterém jsou jen ty nejzákladnější ovládací prvky, případně lze SPlayer symbolem sluníčka ikonifikovat.

To vše je celkem běžné, ale SPlayer umožňuje i některé nestandardní funkce. Třeba ovládání z klávesnice, nebo dekódování MP3 na disk, což mohou přivítat hlavně majitelé rychlejších procesorů.

Ale tohle vše naleznete velmi podrobně v dokumentaci k programu, včetně přiložených obrázků, takže by to měl celkem rychle pochopit každý. Dokumentace je vůbec zpracována velmi dobře. Naleznete zde třeba i takové věci, jak ovládat SPlayer z CLI, nebo jak ho včlenit do Directory Opusu či některého webového prohlížeče (AWeb. IBrowse).

Vzhledem k tomu, že je SPlayer MAIL-FARE, myslím že minimálně za vyzkoušení jistě stojí, a to o to víc pokud vlastníte programy, ke kterým je tento GUI napsán a dosud je ovládáte z několika GUI.

Flegy