Report (Antoon)

Report (Antoon)

Ve dnech 4. až 6. července roku 2003 se konala další Amiga párty s názvem Artway Summer Párty 2 v Tachově. Již teď musím konstatovat, že se jednalo o asi nejlepší párty posledních let, ne sice co do počtu návštěvníků (14), ale akcí, které se tu konali.

Naše Liberecká banda složená ze tří osob (Derrick, Boomsoft, Antoon) dorazila díky akci Ústí nad Labem a návštěvě technika až po 7. hodinách šílené jízdy a díky neskutečně hloupému, rozumějte žádnému, značení silnic v Mariánských Lázních až v 1 hodinu ranní. V Tachově se nám opět na poprvé nepovedlo trefit tu správnou odbočku ke sportovnímu areálu a tak jsme si projeli 3x zdejší šíleně prudký kopec. Poté jsme raději přejeli trávník vedle schodů, abychom dále nebloudili. Přímo na místě, kde byla párty v plném proudu, jsme zabrali celou řadu stolů a vyndali naše zlatíčka.

Vstupné bylo nádherných 100Kč na osobu, každý kdo přišel dostal navíc poukázku od firmy PARADISE se slevou na nákup zboží v hodnotě 200Kč. Takže každý návštěvník této akce, mohl pouze vydělat.

Já jsem byl po té dlouhé jízdě tak utahán, že jsem si šel lehnout a protože jsem byl i nachlazen a měl kašel tak do auta, abych ostatní nerušil. Většina návštěvníků párty šla uhasit žízeň do jedné Tachovské disko budovy. Ráno bylo mé spaní přetrženo silným zemětřesením, jehož simulaci provedl na mém autě Noro a Wayne. Noro mě ještě vystrašil jakousi grimasou, které umí perfektně a řvem raněného lva. Jistě si dovedete představit jak člověk reaguje na takové probuzení.

V sobotu ráno, kdy se většina probudila, pokračovala celá show dále, projekce amiga a pc dem probíhala takřka bez přestávky, ozvučení bylo jako obvykle super, občas o svou přízeň soutěžili Wayne s Jivou. Jíva zde předváděl dema z jeho sbírky. Celá jeho sbírka vyjde v nejbližší době na CD a nutno dodat, že jsou tam opravdové skvosty. Na opačném konci sálu byl k vidění nový počítač Pegasos, který zde předváděl v plné síle Mark. Noro jej testoval na nejvyšší možný výkon, kdy na Pegasu pustil několik velmi hlasitě se projevujících dívek. Pegasos je zvládal na jedničku, no uznejme, že málokterý chlap si poradí se třemi a více ženami tak bravůrně a bez problému jako Pegasos :-).

Počítačů zde sice moc nebylo, ale když se člověk porozhlédl po celé místnosti, moc dalších by se sem tentokrát nevešlo. Většina počítačů byla ve stavu prototypu, kdy hárdisky, cd romky a podobná zařízení byla volně pohozena mimo case a mezi haldami kabelů se dali nalézt základní desky Amigy. Kupodivu všechna tato "Lega" fungovala a hráli se na nich různé hry, předváděli se programy, které jsou na Amigu k dostání. Takto se trávil celý den za doprovodu opravdu skvělé hudby, kterou nám pouštěl DJ. Wayne. Občas, když jsme měli hlad tak, jsme si došli do nedalekého krámku či restaurace. Byla zde příjemná, místy i pěkná obsluha a mi testovali jejich speciality. Nejúspěšnější specialitu minulého ročníku, hranolky obalené v soli již bohužel neměli a tak budeme čekat na příští rok jestli jí speciálně pro nás nepřipraví.

Perlou celé párty byla soutěž, která stála opravdu za to. Viděl jsem už hodně, ale to co zde dokázal Noro to bylo opravdu brilantní dílko. Z původně plánované soutěže v Bombermanu, kvůli kterému jsem ještě ten den vytvořil redukci na 4 joysticky (diky za návod Vítu Kubrtovi) nakonec sešlo. Se soutěží se začalo v ideální hodinu a to asi v 1 hodinu ranní, tedy v době, kdy většina normálních lidí už dávno spí.

Účastníků závodů bylo celkem 10, tyto se rozdělili do 3 družstev po 3 a jeden , tedy já, jsem zůstal na ocet, nicméně jsem plnil nejednu důležitou funkci.

První závod se konal v jízdě formulí, respektive jízdě se stolem otočeným vzhůru nohama, kdy bylo úkolem udělat po celé místnosti, kde nebylo hnutí, kolečko s řidičem Antoonem Šumacherem. Své role jsem se zhostil na 1. Byl jsem sice lehkou, ale po pár metrech opravdu těžkou zátěží. První tým byl ze stáje Waynovské. Závodníci zastavili vůz hned po první zatáčce a snažili se odklidit trosky a bordel (židle a spacáky) z cesty a to se jim stalo osudným. Wayne, Noro a Jack s řidičem, zvukovým efektem a zátěží v jedné osobě Antoonem Šumacherem skončili v tomto závodě na posledním 3 místě.

Další závodníci se připravili lépe, Slovenští bratři, jak jsme jim na párty říkali a Jíva zvládli okruh mnohem lépe a tak celou místnost v podstatě proletěli , což jsem já jako pilot formule židle 1 protestoval, protože nemám letecký průkaz. Nicméně ve zdraví všichni dolétli až do cíle.

Poslední závodníci Mark, Derrick a Uhniváček celou zahraniční delegaci sledovali a jejich styl okoukali. Ze mě se rázem stal kameraman a tak jsem celou tuto jízdu, respektive let natáčel.

Následující soutěžní úkol, který mocný Noro vymyslel, bylo přesunutí co největšího množství židlí z bodu A do bodu B a to za jednu minutu a 30 sekund. Startovní pozice byla opět v místě naší působnosti. Cíl, kam se museli židle odnést, byl až na konci haly, kde se nacházeli kulečníkové stoly a zavřený bufet. Celý úkol měl ovšem pár háčků, závodníci mohli vzít maximálně 2 židle a mohli se pohybovat jak rychle chtěli. Bohužel jim jejich úsilí komplikoval sabotér, tedy Antoon. Mohl jsem pobrat židlí kolik jsem unesl, nemohl jsem utíkat a nosil jsem odnesené židle zpět. Byla to docela sranda když 3 lidi donesli a namísto určení 6 židlí a já jsem jim v zápětí 4 odnesl zpět. Možná Vám připadne tento úkol jednoduchý, ale cesta byla dlouhá a židle pořád těžší. Když už jsem byl opravdu vyčerpán tak jsem závodníky alespoň brzdil tím, že jsem jim ucpával cestu stoly, deštníky a vůbec vším co mi přišlo pod ruku a jim v tom případě pod nohy.

Další částí soutěže byla hra na schovávanou. Tato část byla vlastně takovým rozstřelem, mezi Slovenskou skupinou v čele s Jivou a skupinou vedenou Markem, kteří skončili se stejným počtem bodů. Úkol byl jasný, jedno družstvo se mělo schovat v budově sportovního areálu a druhé družstvo muselo to první najít v co nejkratším možném čase. Já jako sabotér jsem měl být falešný a velmi matoucí cíl. Věřte nebo ne, přestože jsme si mysleli, že se pořádně nikam schovat nedá, čas hledání byl okolo 15 minut. Nejdéle se hledal Uhniváček, který zůstal zašitý pod schodama a u druhé skupiny se bravůrně schoval Jíva, který za tou židlí opravdu nebyl vidět. Navíc se hledalo ve tmě, aby to nebylo tak jednoduché. Nejlepším okamžikem bylo hledání lidí v malém bufetu, který byl pochopitelně zavřený a dalo se do něj dostat pouze otvory u stropu. Některé techniky lezení byly opravdu zajímavé, při jednom tomto kaskadérském kousku si Mark hnul s páteří a pěkně nám zazpíval ódu na bolest zad.

Soutěžní večer pokračoval hledáním pet lahví, které se museli najít do 15 minut s tím, že po 5 minutách marného hledání se mohlo rozsvítit. Tyto láhve jsem musel během určitého časového limitu schovat někde po areálu. Od ostatních lahví byly rozlišeny tak, že byly naplněny vodou. Věřte nebo ne, ale schovat 9 pet lahví za 1:30 minut byl docela nadlidský úkol a tak jsem 2 láhve nechal jen tak za prvními dveřmi. Místa kam jsem láhve ukryl byla různá, od lahví za záchodovou mísou na dámském záchodku, židlema, lahví ukryté v lednici v místě kam se běžně dávají vajíčka, až po hodiny pověšené nad dveřmi záchodů. S touto částí si nejlépe poradila Jívova Československá skupina, která areálem prolétla jako blesk a během chvíle našla všechny pet láhve. Hůře na tom bylo ostatní, kdy Noro a jeho poddaní nenalezli jednu z nejviditelnějších lahví, za křeslem u kulečníkových stolů a Markova skupina nenašla láhev za záchodovou mísou. Nutně musel následovat rozstřel mezi těmito 2. skupinami.

Rozstřel byl vymyšlen opět geniálně. Jack3D, který byl již notně unaven a věděl, že jeho skupina je na posledním místě, nám zapůjčil telefonní kartu a šel si lehnout. Úkolem totiž bylo zapamatovat si číslo na mobilní telefon Nora, vyběhnout z budovy ven, doběhnout do nedaleké telefonní budky, prozvonit Nora, vrátit se zpět a předat kartu dalšímu soutěžícímu v jeho skupině. Bohužel hned první závodník měl smůlu. Telefon totiž křičel, že je karta neplatná. Ať jsme se pokoušeli jak chtěli, protě telefon kartu nechtěl přijmout ani při použití násilí. Telekom prostě zklamal, pravděpodobně si řekli, že ve 2 hodiny ráno těžko bude někdo volat a tak telefony vypli. Telefonní kartu ráno zkoušel Jack a vynadal nám, že neumíme telefonovat z karty, on se totiž najednou dovolal. Tento soutěžní úkol jsme tedy museli stornovat. Noro ovšem bleskurychle vymyslel nový úkol, který sice za Telekom odnesl Jack 3D, ovšem nějakého obětního beránka jsme si najít museli, že? Úkol byl jednoduchý, přeběhnout z našeho sálu na druhý konec haly kde spal Jack a zaklepat s ním se slovy "Dal jsi nám špatnou kartu" a běžet zpět, kde již čekal další člen jeho skupiny. Poté co odběhli všichni z prvního týmu jsme záměrně chvilku počkali až Jack usne a běžel druhý tým. Vítězně vyšel o pár vteřin tým Marka a jeho tým se stal celkovým vítězem soutěže. O tom kdo se z celého týmu umístí na jednotlivých místech se mělo rozhodnout až za světla. Většina z nás si šla lehnout, protože nám celé soutěžení dalo zabrat.

Kolem 10 hodiny ranní jsme se odebrali ven, kde byla již připravena závěrečná soutěž. Této soutěže se účastnil pouze vítězný tým (Derrick, Uhniváček, Mark).Mezi nimi se rozhodlo o pořadí na prvních třech místech. Soutěž byla pojmenována jako Hod pet lahví plné vody do dálky. Noro nejprve všem zůčastněným vysvětlil princip soutěže a názorně předvedl jak se má pet lahví házet a to po vzoru olympijské soutěže, hod diskem. Jako bod ve kterém se měli soutěžící před vrhem roztočit, byl poklop kanálu kruhového tvaru. Po prvním hodu došlo k malé nehodě. Pet lahev nevydržela a praskla (asi nebyla vratná :-)), sice šla ještě jednou doplnit, ale po druhém dopadu byla na odpis. Naštěstí jsme měli v zásobě několik dalších lahví, které po dopadu také popraskali. Hod do dálky si vyzkoušel i mimo soutěž Jack a celkem se mu to dařilo. Některé kreace, které soutěžící předváděli stáli opravdu za to, no posuďte sami podle fotografií. Nakonec všechny pet láhve skončily na místě kam patří. To jsme, ale uvědomělí občané.

No a to byl konec soutěžení, pak už jen následovalo předávání cen. Všichni soutěžící bez rozdílu, věku, národnosti a pohlaví, získali jako cenu útěchy box na CD. Na 3 místě se umístil Derrick, který získal jako cenu originální CD Aminetu a prázdná CD. Na druhém místě se umístil Uhniváček, který získal poukázku na slevu nákupu zboží od firmy PARADISE ve výší 1.000Kč. A na prvním místě se umístil Mark, který získal jako cenu inkoustovou tiskárnu. Samotné předávání cen byla také velká legrace, politici by asi pukli závistí. Chvíli poté jsme se smutně rozloučilii a odjeli za svými povinnostmi.

Co říci závěrem? Párty byla opravdu perfektně organizačně zvládnuta, o zábavu bylo postaráno a pochybuji, že se někdo nudil. Sice trošku zamrzí nižší návštěvnost i přesto, že informace o párty byly k dispozici se značným předstihem a dokonce já osobně jsem si dal tu práci a rozeslal přes 150 emailů uživatelům Amig. Přestože nás na párty bylo poskromnu jednalo se dle mého názoru o nejlepší amiga párty v ČR. posledních let. Svou náplní, organizací a vůbec všeho daleko převyšuje ostatní akce podobného ražení u nás. Jedno vím určitě, až bude další Artway, která se bude konat za rok, o své účasti vůbec nebudu přemýšlet a přijedu i kdybych měl jet stopem a vlakem. U ostatních akcí, si tak jistý nejsem.

Antoon

Report (Antoon)

Report (Antoon)

Ve dnech 5. - 7. července 2002 se v Tachově konala Artway Summer Párty. Tato party byla určena všem uživatelům počítačů Amiga, ale i ostatním zvědavcům. Já jsem se této party účastnil a tak Vám o ní napíši několik řádků.

Celá akce začala v pátek 5. července ve sportovním areálu T.J Slavie Tachov hned vedle plaveckého bazénu. Byl to zrovna státní svátek a tak mohl na party přijet snad opravdu každý.

Celá akce nezačala zrovna nejlépe. Hlavnímu organizátorovi Waynovi klekla Amiga a tak hledal náhradu, tou náhradou byla moje Amiga 1200T s 040. Myslel jsem, že tímto naše trable skončili, ale to bohužel mělo to pokračování. Měli jsme zamluvené pro jistotu 2 projektory. Stalo se něco s čím nikdo nepočítal, oba dva projektory odřekli přesně den před odjezdem. Vše se vyřešilo přivezením televize značky Tesla. Tím ovšem naše problémy neskončily, protože jak jsme záhy zjistili, nebylo možné k této televizi připojit mojí Amigu, protože nemá tv modulátor a přes kompozit to prostě nešlo. Tak jsme nakonec na stole měli několik Amig, které jsme mezi sebou různě kombinovali. Další prekérní situace nastala v okamžiku kdy se začala šíleným způsobem hřát turbokarta Blizzard 1260, na které měla být předváděna všechna dema. Prostě jí nešlo uchladit a tak jsme používali Apollo 1240 na 40Mhz.

Ozvučení bylo super, protože se o něj starala značková hifi věž, která dokázala přehlušit všechny reproduktory a reproduktorky v místnosti. Když zrovna neběželo nějaké demo, tak se hrály různé scenerské výtvory či Techno až House hudba.

Většina zúčastněných měla sebou své Amigy, které byly po zuby vyzbrojené tím nejmodernějším a nejlepším hardwarem co současná Amiga může mít. Takže zde byly k vidění různé typy towerů, ať značkových či různě po domácku vytvořených. Amigy s turbokartami PPC, spoustou pamětí a rozšířené o grafické karty Voodoo3. To vše připojené na různě velké monitory, na kterých se pouštěli dema, hráli staré dobré hry jako Projekt X, Dune 2, nebo i náročnější hry jako Quake PPC, modifikace Malice, případně Heretic II. Někteří se na svých mašinách koukali na Pána prstenů v divxu a někdo předváděl pomocí dem sílu PPC karet. Asi nejvíce okupovaná Amiga byla Jívy, kde byla k vidění jeho sbírka všech možných i nemožných dem, která mimochodem vyjdou pod záštitou firmy Paradise jako komerční produkt. Takže si tyto skvosty budete moci brzy pouštět u Vás doma. Na místě bylo také možno zakoupit nějaký ten hardware pro Amigy, a nebylo ho zrovna málo.

Součástí akce byla i soutěž. Soutěžilo se ve hře od firmy TEAM 17, All Terrain Racing. Nejprve se závodilo na CD32, ale protože se objevil nějaký problém a to že hra často padala, pravděpodobně díky škrábnutému CD, musela být nahrazena disketovou verzí a Amigou 600. Závodů se účastnila polovina zúčastněných, čili 10 šílených závodníků. Účast to tedy byla hojná, aby také ne vždyť se závodilo o hodnotné ceny. Hlavní cenou byl putovní pohár a poukázka na slevu 3.000,- Kč, dalšími cenami byla CD Aminetu, Asassin CD a trička s potiskem Amiga. Ceny do soutěže věnovala firma PARADISE.

Závody byly plné napětí, neskutečných náhod a štěstí. Někteří závodníci tyto závody prožívaly opravdu na plno a tak se mohli i ti co se závodů neúčastnili bavit už jen tím, že pozorovali grimasy a projevy závodníků. Pokud by se hodnotil tento projev, byl by na prvním místě jistě Noro, bohužel to nebylo cílem a tak se musel spokojit s poslední příčkou , na které jsem se umístil i já. Jasným favoritem byl Wayne a také zvítězil, ale jak to tak bývá, tak se jako pořadatel této pocty vzdal a na prvním místě se tedy umístil JAX. Na dalších místech byl Rotačák, Jack-3D, KillJoy atd.

Občerstvení bylo zajištěno v nedaleké restauraci, velice dobře strategicky umístěné hned vedle koupaliště, to pro případ, že by se někdo z návštěvníku potřeboval nutně zchladit. První naše jídlo byly hranolky a smažák. No nevím jak ostatním, ale mě to spíše připadalo, že jíme sůl s náznakem hranolek. Té soli bylo v jednom jídle tolik, že by stačila na dosolení dalších 5 hrnců polévky. Další jídla byla super. Nejlepší akce oběd byla, když náš všechny Noro vyhnal v tom největším slejváku ven, protože má hlad, naštěstí nebyl sám, jinak by se mu to asi v tomto nečase nepovedlo.

Přestože celou party provázely drobné problémy a celé party se účastnilo "jen" 20 lidí, musím konstatovat, že to byla skvělá akce. Myslím si, že se nikdo z účastníku nenudil a že se rádi zúčastní jejího pokračování tentokrát pod názvem Artway Winter Edition party, která se bude konat někdy v listopadu. O podrobnostech se zde včas dočtete.

Antoon