DemoBit 2001

Report (Luc)

Report (Luc)

V prosinci se v prostorách Starého divadla v Nitře konal Demobit – největší demoparty na Slovensku.

Než začnu mluvit o samotné party, nebude asi na škodu přiblížit trochu pojem “demo scéna”. Je to komunita lidí, kteří tvoří počítačové umění pro zábavu, bez nároku na honorář. Každý člen demo scény má svůj nick neboli přezdívku, pod kterou vystupuje a prezentuje svou tvorbu. Není to uzavřená komunita, naopak – je otevřena každému, kdo má talent, um a hlavně chuť něco tvořit. Na poli demo scény se formují skupiny, takzvané demo grupy, jejichž členové pak při tvorbě spolupracují.

Demo scéna se začala formovat již s rozšířením prvních 8-bitových počítačů a zhruba v letech 1992 až 1993 přešla i na PC. Dokud ještě nebyl rozšířen internet, sceneři si svá dílka mezi sebou vyměňovali na disketách při různých příležitostech – hlavně na scenerských parties, jakou je i Demobit. A protože většina lidí má soutěživého ducha a sceneři nejsou výjimkou, začalo se na těchto setkáních i soutěžit (první takovéto parties se uskutečnily v severských zemích, kde demo scéna vzkvétala nejvíce). Demo party je tedy oficiální setkání scenerů se soutěžemi jejich tvorby. Protože tvorba na PC zahrnuje různé kategorie, je i těch soutěžních mnoho. Mezi stěžejní patří soutěže dem, inter, hudby a obrázků. Tyto kategorie se ještě dále dělí na různé podkategorie, takže soutěžních sekcí bývá na party mnoho a každý se může zúčastnit té, která mu vyhovuje. Co je hudba a obrázky asi každý ví, pojmy “demo” a “intro” už ale asi tak jasné nebudou. Tyto výrazy jsou známé spíše z herní oblasti, ale v demo scéně mají úplně jiný obsah: jsou to jakési videoklipy na PC, tedy jsou syntézou audio a vizuální části. Ta je tvořena pomocí naprogramovaných efektů, které jsou sladěny s hudbou. Demo tedy většinou tvoří tři lidé – hudebník, programátor a grafik, může jich však samozřejmě být i více či méně. Hlavní důraz se klade na originalitu a perfektní sladění obrazu a hudby. Intra jsou jakási jednodušší dema, jejich velikost je limitována. Zde jde zase o to, vtěsnat co nejvíce efektů do co nejmenší velikosti.

Demobit 01 byl již pátým v pořadí. Když poodhrneme roušku historie, zjistíme, že první Demobit se konal již v roce 1994 a měli ho na svědomí Zdeno Hlinka a Palo Luka. Tenkrát to byla jen menší akce středoškolského formátu, které se zúčastnilo pouze něco přes padesát lidí, ale už další Demobit, který byl rok na to, byl mnohem větším podnikem: bylo na něm dvanáct set lidí a i přesto, že vzhledem k tenkrát ještě malým zkušenostem pořadatelů některé věci nebyly zorganizovány úplně profesionálně, akce měla velký ohlas a vlastně díky ní se začala rychle rozvíjet tehdy ještě prakticky neexistující slovenská scéna. Proto se na v pořadí již třetím Demobitě (1998) sešlo mnoho produkce a soutěžní klání skutečně stálo za to. Tento ročník byl i organizačně již na mnohem lepší úrovni – kromě tradičních scenerských soutěží proběhla taky real-time soutěž v programování, turnaj v Quakovi a pouštěl se (tematicky zaměřený :) film Johnny Mnemonic. Další Demobit se odehrál v roce 2000 v prostorách Starého divadla v Nitře a byl velmi zdařilý. Novou kategorií, která se zde objevila, bylo wild compo – tam přišlo všechno, co se do ostatních kategorií nevešlo a nutno říci, že wild compo si hned získalo oblibu. Příspěvky v něm zúčastněné byly totiž často velmi netradiční; největší oblibě se těšila videa, která také posbírala všechny hlavní ceny.

Protože se atmosféra Starého divadla osvědčila, organizátoři se rozhodli s ním znovu spolupracovat a uspořádat v něm i letošní Demobit. Snad proto, že tentokrát byl pořádán těsně před Vánoci, účast nebyla tak hojná jako na jiných ročnících. Většina scenerů však byla spokojena, protože nejde jen o to soutěžit, ale hlavně setkat se s přáteli, popovídat si, vyměnit zkušenosti... Už tradičně se Demobitu zúčastňují nejen Slováci, ale i Češi, kteří taktéž vždy přispějí svou troškou do mlýna a přivezou s sebou něco ze soutěžní produkce Česká a slovenská scéna jsou velmi spřátelené a Demobit je jednou z mála akcí, kdy se sceneři z těchto zemí mají možnost setkat.

Jak to tedy vypadalo onen předvánoční víkend v Nitře? Vše začalo v sobotu odpoledne. Nejprve se promítala dema světové produkce a klipy od Sofa Surfers, od sedmnácté hodiny běžely vizuální kompilace od rakouské skupiny lanolin.at, zatímco účastníci měli možnost přihlašovat své příspěvky do soutěže. První začala v podvečer a byla to soutěž 256 b intro. Nezasvěcenému se to nemusí zdát, ale vtěsnat do 256 bytů něco zajímavého je dost těžké. Právě o to v kategorii 256 b intro a 4 kb intro jde – programátoři musí prokázat svůj um a do těchto na dnešní dobu směšně malých velikostí vtěsnat něco, na co se dá dívat a co ještě navíc zaujme. Efekty, grafika a někdy i hudba samozřejmě nejsou a ani nemohou být nijak bombastické, zato se hodnotí šikovnost a fantazie. Následovalo 4 kb intro a obrázky – tzv. pixelované i raytracované. Hlavně v kategorii raytracovaných obrázků se sešlo několik velmi slušných příspěvků, a tak bylo z čeho vybírat. Bohužel kategorie pixelovaných obrázků byla obsazena slabě – jako by grafici byli příliš pohodlní vytvářet ručně kreslené obrázky.

Je to velká škoda, protože minulé Demobity se v této kategorii sešlo dost obrázků na velmi dobré úrovni a tím pádem byla tato kategorie mnohem atraktivnější. Soutěžní příspěvky se bodovaly na hlasovací lístky, které dostal každý při příchodu na akci. Výsledky byly tedy objektivní, protože o nich nerozhodla jen několikačlenná porota, ale hlas lidu. Po těchto soutěžních kategoriích následovala chvilka oddechu v podobě live - action, kdy se Zdeno Hlinka alias Zden ze skupiny Satori ujal VJingu na hudební mix od Abuse. Téměř hodinová produkce skutečně stála za to. Po ní následovala soutěž v kategorii demo. U ní se nelze nezastavit. Tato královská kategorie, která je zlatým hřebem každé demo party, zde zklamala. Nebýt Zdena, který dodal jediný (!) soutěžní příspěvek, ani by nebyla vyhlášena. Návštěvníci minulých ročníků měli možnost zhlédnout vždy několik zajímavých soutěžních dem, většina z nich byla na vysoké úrovni. Bylo dobrým pravidlem, že soutěž byla napínavá díky pestrosti příspěvků, letos tomu však bylo bohužel jinak. Zdenovo minimalistické demo si své příznivce určitě našlo, mnohem zajímavěji by však vyznělo, kdyby mohlo soutěžit s dalšími dobrými počiny.

Další živý akt, tentokrát nazvaný Pooranoia, začal přesně o půlnoci: elektronickou hudbu hrála bratislavská skupina Poo a k ruce jí byl opět VJ Zden. Pooranoiu jste již měli (a možná ještě budete mít) možnost zhlédnout v některých bratislavských klubech. Když hodinu po půlnoci skončili, začal se promítat film Pí od Darrena Aronofského. Někteří účastníci však již byli znaveni, a tak začali hledat místo, kde by mohli složit hlavu a spánkem načerpat síly na další den. V předsálí se tedy začaly množit spacáky a v nich pravidelně oddychující sceneři... Ty, kteří nevstali včas a dobrovolně, ze spánku v přijatelnou ranní hodinu vytrhl ne zrovna relaxační soundtrack z dema Xaos. Následovalo promítání dem ze slovenské produkce a vše se chystalo na soutěže hudební. V nich bylo jako tradičně příspěvků nejvíce. Nebylo to sice jako jiné ročníky, kdy bylo hudeb přihlášeno tolik, že musela proběhnout preselekce (pokud si dobře vzpomínám, na minulém a předminulém ročníku bylo přihlášeno do této kategorie nějakých čtyřicet příspěvků), rozhodně se zde však již dalo mluvit o opravdové soutěži. Jako poslední proběhlo wild compo, bohužel tento rok velice slabě obsazené, a proto nebyla tato kategorie tak divácky atraktivní jako na minulém Demobitu, kde bylo asi 30 příspěvků velmi rozmanitého obsahu (často velmi humorného :) a diváci se při jejich promítání dobře bavili. Možná právě proto je tato kategorie tak oblíbena – netváří se tak vážně jako ty ostatní, slouží spíše k pobavení a autoři se zde mohou skutečně vyřádit. Pak organizátoři spočítali hlasy a vyhlásili napjatě očekávané výsledky. Když porovnám poslední tři Demobity, vidím jasný posun k širšímu záběru chápání demo scénní tvorby a náplně demo party. Zatímco dříve se pouštěla čistě demo scénní produkce a soutěžní tvorba nevybočovala z klasických kategorií, čím dál více se zde objevuje i jiný druh tvorby, konkrétně spojení obrazového mixu s živou hudbou, práce s videem atd. Jen činných scenerů jako by ubývalo, což je škoda. Možná ale právě tento článek vyburcuje čtenáře k vlastní tvorbě a slovenská demo scéna nabere druhý dech.

Luc

Report (Kombajn)

Report (Kombajn)

O víkendu 15. a 16. prosince se konal ve slovenské Nitře další festival cyberkultury, nebo-li demoparty DEMOBIT. Jednalo se již o šestý ročník, ačkoliv první dva ročníky v roce 1993 a 1994 byli jen jakýmsi školním kláním. Naostro a veřejné se Demobit (jako třetí ročník) konal až o další rok později.

Poté se konal víceméně nepravidelné. Letos se organizátoři (slovenská skupina SATORI) museli potýkat hlavně s problémem kde akci uspořádat. Původně se měla konat již v listopadu, ale 4 dny před jejím konáním, museli organizátoři vše odvolat z důvodů nedodržení slíbených podmínek že strany majitele pronajímaných prostor.

Nakonec ale vše dobře dopadlo a tak se zhruba o měsíc později mohla akce uskutečnit. Zde je velice dobře vidět, jak problematické může být uspořádání takové akce v Čechách i na Slovensku. A to vše tito lidé dělají jen proto, aby se mohli jednou za čas sejít se svými známými a navzájem se poměřit. Na takovéto sešlosti se totiž v dnešní době nedá nijak vydělat, organizátoři jsou většinou šťastní, když není akce ztrátová. Když už jsme u těch peněz, mě vyšel celý tento dvoutýdenní výlet asi něco přes tisícovku a půl i s cestou s tím, že jsem se nijak neomezoval v utrácení (a cestu zpět absolvoval v mezinárodním rychlíku s příplatkem). I tak ale budu muset tento report prodat mnoha časopisům, aby se mi splatilo aspoň pár stovek. ;)

Z Brna jsme vyjížděli něco po půl šesté. Do Nitry jsme dorazili přesně v 8:50. Díky Tryhukovu (můj spolucestující z Rosic) orientačnímu smyslu jsme dokonce velice brzo našli i místo konání. Po příjezdu ale zbývalo vyřešit můj velký problém. Doma sem si totiž k notebooků zapomněl síťovou šňůru. Protože se však jednalo o Compaq, s nestandardní koncovkou, musel jsem přistoupit k brutálním řešením. Jedno řešení, které máte zachycené na fotografií, se neosvědčilo a ačkoliv celkem překvapivě nikoho nezabilo, nefungovalo. Nicméně přesto všechno dobře dopadlo, protože Johnyho909 že skupiny Insomnia napadl spásný nápad, za který jsem mu vděčným dlužníkem na hodně dlouho dobu. Pravda, sehnat v Nitře v sobotu kolem dvanácté flexkabel bylo hodně těžké (ačkoliv tu je nějaký otevřený obchodní dům na každém rohu), ale poté co jsem si pomohl nožíkem, se toto řešení osvědčilo. A díky tomu můžete číst všechny tyto řádky. Tímto tedy děkuji i Dementovi za několikanásobně zapůjčení jeho nožíku. Čím asi tak začít?

Asi cenou vstupného, to činilo 200 Sk, v případě rezervace po internetu 150 Sk, což je cena velice příznivá. Plátno bylo opravdu velké, možná jen o fous menší než plátno v málem kině, zvuk čistý. Místnosti, kde se vše konalo byla malá scéna zdejšího divadla a byla dobře vytopena, takže to, že venku padaly teploty až k minus patnácti nikomu nevadilo. Jako jediná demoparty z trojice Fiasko (asi už totálně mrtvé), Syndeecate a Demobit, pak zde byla možnost připojení se k internetu v klubu Subterra hned vedle sálu a to za cenu 6 Sk/10 min (sám se využil asi 8x). Něco po dvanácté se pak začalo. Jako první byla na pořadu dne nesoutěžní retro kategorie Old school Amiga démos. Při této příležitosti měli návštěvníci možnost, jak již sám název napovídá, shlédnout dema tvořena pro Amigy. Celá akce byla dost napěchovaná a dema jela nepřetržitě. Chtě nechte jsem si ale přece jen musel společně se skupinou Marshals zajít na večeři. Počítačová síť jela bez problémů. Kolem devatenácté hodiny se začalo a během asi třiceti minut se podařilo oznámkovat celkem pět kategorii. Největší konkurence byla v kategorii 256 bytových inter a opět byli přítomni svědky toho, že i do takto stísněného prostoru lze vměstnat i 3D animaci, případně grafiku i s hudbou (tímto zdravím Báze a Deementa). Po této možná až příliš prudké smrští následovalo asi hodinové pouštění dalších dem a poté již liveact Abuse (a v roli VJ se představil organizátor Zden, který mixoval v reálném času dema, videozáznamy a vstup z živé videokamery, kterou ovládal Skywalker - druhý že dvou hlavních organizátorů). Po organizační stránce byla party skutečně velice dobře připravena a zajištěna. Snad jen výběr dem mohl být trochu konzervativnější. Organizátoři totiž nepouštěli jen "čistokrevná" dema, ale poměrně často se na platné objevovali i animace slepené z fotek či přímo krátké filmy točené kamerou. Kolem osmé hodiny registrovali organizátoři asi 100 návštěvníků akce a předpokládaný odhad 200 lidí se tedy nekonal. Svůj podíl viny si na tom dost možná nese i výše zmíněný přesun termínu akce.

Slováků zde bylo víc než Čechů, ale to se samozřejmě na akci konané na Slovensku za teplot kolem minus deseti ve dne, týden před Vánocemi dalo očekávat. Poté se konala volná zábava a tak si mnoho že sceneru mohlo mezi sebou povídat a bavit se. O tom co všechno jsou někteří jedinci schopni podstoupit, aby se dostali na takovou party mi povídal Martin z Prahy. Spolu s Jakubem se dostali až na začátek SR, ale na hranicích Martina nepustili, protože měl propadnuty občanský průkaz. Musel tedy i s kamarádem vystoupit z autobusu a přejít hranice nelegálně. Na své cestě překonali sedm plotu a čtyři potoky. Když mi pak vyprávěli, že za pátým plotem potkali poněkud nervózního jelena, který se choval podivné a narazil přímo před jejich zraky do stromů, žasl jsem co všechno může člověka potkat. Část cesty jeli stopem a z Bratislavy vlakem. Celkem jim cesta z Prahy trvala 13 hodin. Tomu říkám výkon. Sceneri mezi sebou chodili, povídali si, hráli počítačové hry atd. Kolem 23. hodiny se pak pokračovalo v soutěžení. Vše se otevřelo kategorii 64 INTRO, ale stejně brzo taky vše skončilo, protože v této kategorii se nalézaly jen dva příspěvky.

Daleko horší však byla účast v kategorii demo, kde se nalézal, jeden jediný osamocený příspěvek. Bohužel měl letošní Demobit srovnatelný počet příspěvku jako Fiasko a Syndeecate je tedy s přehledem oba dva v počtu příspěvku strčil do kapsy. Po poslední soutěži prvního dne se tak mohli začít pouštět nejlepší dema roku 2001 a můžete mi věřit, že bylo na co se dívat. Poté začal další hodinový audio visuál live act od Poo, Zdena a CS2. Příznivce klasických dem asi moc nenadchnul. Tedy alespoň mne ne, většinou se na platné míhali různobarevné čtverečky či čáry a to je podle mne na koukatelne demo hodně málo. Na druhou stranu po prolistování slovenského časopisu 3/4 revue sem nabyl dojmu, že je to strašně módní věc. V sále ještě kolem půl druhé běží sice černobílý, ale zajímavý film PI, nicméně už jdu raději spát.

Druhý den jsem se probudil stejně jako většina ostatních, až když sluníčko svítilo už vysoko nad horama. V 9:00 se stále ještě někteří návštěvníci probouzeli. Oproti jiným parties, kde jedou dema už od sedmé či osmé hodiny se zde celkem bez problémů mohli návštěvníci v klidu vyspat (to se mi na demoparty za celou dobu co je navštěvují stalo poprvé). V 9:15 pak spánku definitivně odzvonilo a to díky neoficiálnímu budíku českých a slovenských party - dému Xaos, které je hodně úderné a se správné nastaveným volume opravdu nenechá nikoho spát. Dál se pouštěla dema od slovenských a českých autorů. Pouštělo se dokonce i několik animaci stvořených jako trailer k počítačovým hrám. V neděli již zbývalo zhodnotit jen 3 poslední kategorie.

Oproti jiným demoparty se organizátoři rozhodli vypustit kategorii 4kb music compo, zapsanou v povědomí sceneru jako microtune. Návštěvníci se tedy dočkali kategorii music 32 compo, music compo a divácky vděčného wildu. Počet příspěvku se v obou hudebních kategoriích pohyboval kolem sedmi, což je celkem zdravý počet, mnoho příspěvku soutěži spíš škodí, dá se říci že tato kategorie není tak moc divácky atraktivní pro všechny návštěvníky a občas se stane, že diváky hodinové či dvouhodinové pouštění hudby může unavit.

O tom že hlasování může být trochu zavádějící mnohé z přítomných přesvědčili lidé, kteří se místo poslechem příspěvku se sluchátky na uších snažili zabít jeden druhého ve hře po sítí. Bohužel, ale na každé party se pár takových jedinců najde. I když, tentokrát jsem byl trochu překvapen tím, že se takto chovali coderi a sceneri. Co se výsledků týká, opět se mezi vítězi mihla i skupina Insomnia, i když nebyla znát převaha jako při její účasti na Syndeecatu. Hodně dobře dopadl i coder Báze, který opět ukázal, že je mistrem minimalizace (kategorie 256b). Kategorii DEMO samozřejmě vyhrál jediný příspěvek od Zdena že skupiny Satori, který ve své animaci použil fraktály, což některé z přítomných trochu zaskočilo. Demo se známkou něco nad 2,5 by asi na Syndeecatu nemělo moc šanci. Přesto ale Zden vyhrál zaslouženě - nebyl totiž líný něco udělat. Trochu mne zaskočil fakt, že žádný z příspěvku nebyl k dispozici na sítí. Jak jsem se ale dozvěděl později, organizátoři této akce hodlají vydat pamětní CD, na kterém by se vedle dem měli snad objevit i nějaké fotky. Nechejme se tedy překvapit.

A jak viděli akci návštěvníci? Většina se shodla na skutečně slabém počtu příspěvku, na druhou stranu si nikdo nestěžoval na organizací celé akce či prostory, ve kterých se konala. Stejně tak si nikdo nestěžoval na cenu vstupného, padl dokonce hlas, že by mohla být i mírně vyšší. S návštěvnosti to taktéž nebylo příliš slavné (organizátoři odhadovali že se dostaví až dvojnásobek lidí), ale v sálu byl dle mého názoru zdravý počet lidí na to, aby vše bylo v pohodě. Během celé akce se nestál jediný viditelný problém, přiléhající klub a bar Subterra byl opravdu výborný, otevřený non-stop po celou dobu akce (i v noci) personál ochotny, ceny rozumné, až skoro lituju, že něco podobného aby v Brně člověk pohledal.

KOMBAJN