WorkShock '98 (Votice) - podzim

Report (Láhve)

Report (Láhve)

Určitě se někomu stýskalo po soutěžích, které vždy probíhaly na srazech české Amiga scény. Ale teď je to tu znovu! Opět soutěže, opět Amiga! Je tu zpráva z "Podzimního WorkShocku"!

Na světě je mnoho paradoxů, které nás potkávají doslova na každém kroku. Jedním z nich je skutečnost, že k napsání tohoto článku jsem byl opět vybrán já. Já, který má s působením na Amiga scéně ty nejmenší zkušenosti. Já, který nepamatuji ty jistě nádherné časy, kdy se na nejrůznějších místech naší republiky scházelo několik desítek Amigistů, kteří společně soutěžili v různých oborech jako např. nejlepší demo, obrázek, hudba, animace, diskmag... Proč toto všechno píšu? Byl jsem totiž požádán o napsání zprávy (i když poněkud delší zprávy) o nedávno proběhlé akci "Amiga Párty II. Compo" aneb "Podzimní WorkShock", ale protože nemám s těmito akcemi příliš velké zkušenosti, bude se jednat jen o můj názor a budu psát o této akci tak, jak jsem to viděl já. Takže mi odpusťte mé případné výlevy blaženosti, které se v tomto článku zajisté objeví.

První Shock...

Je tomu již sedm měsíců, kdy jsme se mohli společně setkat na první akci "nové scény", na Votické Amiga Párty, která se konala v místním Městském klubu Votice a kterou organizovali tvůrci diskmagu Amiga Positive. Akce měla sice předem stanovený program, ale organizátoři jaksi podcenili některé Amigisty, a tak se organizace dostala do rukou spíše účastníkům Párty. To však naštěstí Amiga Positive Team neodradilo ani v nejmenším a protože se začaly objevovat i dotazy na příští Amiga Párty, začali organizátoři pilně připravovat další "Shock", který vypukl 24. října 1998 ve formě dvoudenní akce Amiga scény. A této Párty dali podtitul "Podzimní WorkShock", neboť to, co jsme zažili, byl šok se vším všudy. Druhá Votická akce totiž měla v názvu ještě jedno klíčové slovo - Compo! Amiga Positive Team se totiž vrhl na znovuzavedení amigistických soutěží, které nám už několik let dost chyběly. A jak to zvládli, to si můžete přečíst v dalším odstavci.

Druhý Shock...

Celá akce se konala takřka na stejném místě jako před půl rokem, jen o pár metrů dál. Jako místo konání byla totiž označena budova Kino klubu. Když jsme dorazili na místo a vstoupili do sálu, napadlo mě jako první, že toto nebude zrovna dobré místo na sraz Amigistů, neboť to byl sál s pódiem a několika židlemi. Vypadalo to, jakoby se ani neměly kam položit naše počítače, ale když jsem se pořádně rozhlédl, všiml si několika stolů, které byly roztroušeny mezi židlemi. I když se mi to prve moc nezdálo, nakonec každý našel své místo pro Amigu. 

Nebudu zde vyjmenovávat všechny, kteří se dostavili, ale některé hlavní osobnosti a skupiny bych mohl uvést. Takže na Amiga Párty II. se sešli tito lidé: Horizontal Lamerz, Abort, Vertical Syndicate, redakce AMIGA Review a AMIGA Max, Insanity a Amiga Positive Team. Za jednotlivce uvedu například SampLa, Zeka, Pavla Štěpána, Lukea (nAEx), NoRa a další známé či méně známé tváře. Podle počtu lidí bylo hned napoprvé vidět, že akce byla dlouho předem připravovaná a že i o inzerci bylo postaráno, protože účastníci se dostavili takřka kolem dvanácté v poledne, takže žádné postupné scházení lidí během celého dne, jako tomu bylo v březnu. Všichni přišli včas, a tak mohla akce začít.

Úvodního slova se ujal hlavní organizátor akce Jirka Plaček, který pronesl úvodní řeč a dále vystoupil na pódium šéfredaktor časopisu AMIGA Review Tomáš Benda, který zde představil první CD firmy ATLANTIDA Publishing, kde je k dispozici takřka veškerý materiál z české Amiga scény. Tedy žádné PC dema, žádný Mac, jen Amiga. Po pokřtění (jak se sluší a patří - šampaňské teklo proudem) tohoto prvního AR CD se uskutečnila jeho dražba, kde se částka zvedla až na cenu 310,- Kč, za kterou se mě osobně dostalo té cti toto CD získat.

Pak přišlo na řadu to, na co všichni dlouho čekali. Soutěž! Soutěžilo se v kategoriích čtyřkanálová muzika, vícekanálová muzika, 2D grafika, 3D grafika, animace a demo. Původně se mělo dostat i na diskmagy, samply a WorkBench grab, ale do ukončení celé Párty se to prostě nestihlo. @{text Voticevysl} Výsledky soutěže @{text} byste měli mít tady někde okolo a kompletní materiál, který byl do soutěže přihlášen, slíbilo AMIGA Review vypálit na druhé AR CD, kde bude k tomuto účelu vyroben speciální šuplík (jak vidíte, slib jsme dodrželi - pozn. red.).

Mezi zúčastněnými soutěže se objevili snad všichni. Od FiDa (Insanity), Shamana, JR a Wolfa (Abort) až po Dizzyho a Drona (Horizontal Lamerz) nebo Fractala (Still Team). Všichni se zájmem @{text Voticepodm} dávali hlasy @{text} svým oblíbencům a tak nebylo o zábavu v sále vůbec nouze. Jednotlivé hlasy se ukládaly do počítače (do Amigy, kam jinam) s tím, že každý mohl dát jeden hlas komukoli a kolika dílům chce, ale vždy jen jediný bod. Jako přídavné bodování bylo zavedeno tzv. Triple, což byly vlastně tři body, které mohl volič dát jakémukoli dílku, ale jen jednou a jako poslední zde byly Penálty či Bonusy, což bylo ubrání či přidání čtyřech bodů komukoli. Ovšem opět jen jednou a s tím, že se takto rozhodli aspoň čtyři voliči. Tolik tedy ke způsobu bodování. Je pravda, že tento způsob se mi moc nezdál (a nebyl jsem sám), protože účastník soutěže si sice nemohl sám dát hlas, ale zato mohl získat body od ostatních členů své skupiny, čili se vyplatilo mít v místnosti plno přátel nebo spolučlenů.

Také mě velice překvapilo, že i když jsem v poslední době neviděl jediné demo od českých tvůrců (nepočítám-li celkem aktivního slovenského codera Santeho/Absurd), tato akce a tato soutěž zřejmě splnila svůj účel, kterým dozajista bylo "vyprovokování" demogrup k aktivní tvorbě. A tak jsme se v oboru "demo" mohli seznámit hned s pěti českými demos: Revenge! (Insanity/Abort), Sanorin (Zelený), Radiation (Vertical Syndicate), Ludva 3 (Leoš Mrázek) a FoxTro (Vertical Syndicate), což je na dnešní poměry celkem slušný počet, když vezmete v úvahu, že "nová scéna" teprve vzniká. Je sice škoda, že se nedostalo na @{ostatní kategorie, ale zase na druhou stranu si myslím, že vzhledem k tomu, že Amiga Positive Team je v organizování soutěže nováčkem a soutěž organizovali poprvé, toto Compo zvládli na výbornou. Je vidět, že soutěžní zápal se dostává do krve i scenerským nováčkům (relativní pojem) a že se tyto Compa budou konat častěji. Teprve na této akci jsem poznal druhou a určitě tu pravou tvář scény a musím vám říct, že jsem si domů kromě nového AR CD #1, špinavého od polosuchého sektu, odnesl i nádherný zážitek, který se bude určitě na jaře opakovat. A nebude stejný. Bude lepší!

Radek Hrdlička (Láhve/HL)

Report (ShellMaster)

Report (ShellMaster)

Na nedávné Amiga Párty II. ve Voticích proběhla po dlouhé době první větší česká demosoutěž, na které se představilo celkem pět dem.

Sanorin

První demo má na svědomí dvojice Zelený a Quido a jmenuje se Sanorin. Vznik dema je poněkud originální, na rozdíl od efektů. Hned vysvětlím. Demo je složeno z rutin, které byly „vykradeny“ z různých 4kB a 40kB dem, následně upraveny a opatřeny novými titulky (credits). Tvůrci se k tomu veřejně přiznávají a nijak se za to nestydí. Pravda je, že takovéto vykrádání je taky trochu uměním, jak zdůrazňuje text na konci dema. Z etického hlediska si to přeberte jak chcete, na demo se dá koukat a to třeba někomu stačí.

LudvaIII

Poněkud „z jiného soudku“ je počin „LudvaIII“. Podstatou dema nejsou efekty ani provedení, ale děj. Jedná se totiž o krátký animovaný příběh se zvukem, „sešitý“ v Amos Basicu, který je na podobné kravinky celkem dostačující. Kdo viděl intro hry „Bobs Bad Day“, jistě si udělá o Ludvovi dobrou představu. Protože celý děj vykládat nechci, prozradím vám akorát, že se nejspíš dobře pobavíte. Ludva je totiž poněkud nesnášenlivý typ, asi se často dívá na akční filmy a zkouší si okoukané chvaty v praxi. Navíc je příběh zpestřen několika blbůstkami, které překvapí a je opatřen dobrým „dabingem“.

Revenge

Revenge je vítězným demem celé soutěže. Na jeho vzniku spolupracovaly skupiny Abort a Insanity, což se na demu celkem podepsalo. Demo běží na systémovém screenu a nezakazuje multitasking. Screen se dá dokonce přepnout kombinací Amiga-m, čímž ho bohužel taky ukončíte. Navíc si můžete všimnout, že se ani nevypne myš, jen se jí nastaví barvy tak, že není moc vidět. Dokonce disponuje tooltypem CENSORED, nastavitelným na hodnoty YES a NO. Hmmm...
Stejně jako ostatní dema, ani Revenge neoplývá velikým množstvím efektů. Ty jsou v podstatě jen tři, jeden na začátku, jeden na konci a jeden uprostřed (ech, zajímavé...). Zbytek dema je naplněn obrázky, takže by se to vlastně dalo nazvat slideshow.

Nejvíce se mi na celém demu líbila hudba. Ta mne dostala do kolen už pří prvních tónech, kdy jsem bezpečně poznal předělaný song ze hry „Settlers“, upravený do poněkud divočejší podoby, ve stylu moderní, snad už ani ne taneční hudby.

Na kvalitě dema se taky neblaze podepsal nedostatek času při tvorbě. Autorům se nepodařilo demo pořádně odladit (dvakrát jsem sahal po čudlíku On/Off) a u posledního efektu (rotace torusu) není správně udělaný doublebuffering, takže jde vidět, jak se obraz po obraze překresluje.

Foxtro a Radiation

Tyto dvě věcičky, bohužel, dorazily na soutěž v nedokončeném stavu. Ve Foxtru uvidíte jen rotaci obrázku v mizerném rozlišení, zato Radiation od Vertikálů najdete na ARCD#2 ve finální verzi.

Pokud by se Radiation do Votic dostalo dokončené, nepochybuji, že by vyhrálo. Od začátku až do konce má klasický demo styl a švih, svou uspěchaností trochu připomíná Freezers. Mezi efekty je klasická „hořící obrazovka“, různé efekty napodobující sklo, rotace, hvězdný vesmír, klasická bumpmapa (kovově lesklý nápis osvětlený pohyblivým světlem), voxel engine a další. Zajímavé jsou hned za sebou následující nápisy „Fuck da best“ a „We are the best“, které jsem si vysvětlil jako nesouhlas s umístěním na soutěži. Nemělo by tam být „Fuck da winners“?

Moje dojmy

Tentokrát dema v soutěži nebyly tak dobré, jak by asi měly. Na mnohých z nich šly vidět stehy horkou jehlou, ostatní byly sice dokončené, ale buď v Amosu, či vykradením cizích rutin. Snad se z demosoutěží udělá tradice a úroveň stoupne nejméně o sto procent. Ostatně, další Votice se chystají, myslím, na jaro a tipuji si, že už pár skupin dělá na něčem, čím si trochu vylepší reputaci. Podaří-li se mi udělat si trochu času, taky bych se do něčeho pustil, ať pořád jenom neteoretizuji. Do té doby však ještě uplyne spousta vody, pak uvidíme. Na shledanou příště.

Mareš Petr (Amiga Review 40)

Report (Scaterac)

Report (Scaterac)

Na Amiga parties se vždy velmi těším. Je to pro mne forma úniku ze světa, který je zahlcen počítači PC, jejich prodejci a manažery v kravatách. Amiga Party nemají upjatý ráz megalomanských show typu Invex. Lidé na Amiga parties jsou více uvolnění, spontánní a hlavně mnohem kreativnější.

Od minulého brněnského Workshopu jsem se těšil na další setkání Amigistů. S oživením tradice Resetkání jsem nepočítal a proto mne velmi zklamal fakt, že letošní Workshop nebude. O to více jsem byl nadšen zprávou kolegy Plačka, že hodlá obnovit setkání scény ve velkém stylu. Předem dalšího popisu musím předeslat, že se mu to podařilo...

Na parties jezdíme v klasické sestavě s kolegy Allewem a Schoolmanem, kteří se však Votické party nemohli zúčastnit (k vlastní škodě). Workshock proběhl ve dnech 24. a 25. října v budově Votického kinosálu.

S otcem kolegy šéfredaktora jsme vyrazili již v pátek 23.10. Pan Štěpán mně nešťastně pověřil navigováním. Po kratším bloudění jsme dorazili do Votic. Pochopitelně nikde nikdo... akce měla začít až druhý den. Kolega Plaček byl zaneprázdněn a tak nás vyhnal na asi hodinovou vyjížďku po městě. Sháněl konektory k napájení audio - kabelu pro Pavla. Kolega Štěpán s otcem zatím běhal po městě a snažil se chytit signál pro mobilní telefon.

Po návratu jsme našli místní kulturní stánek otevřený. Prohlédli jsme si místo konání Amiga Party a dále čekali na Jirku Plačka. Musím podotknout, že bývalý kinosál je zařízen velmi slušně a vkusně. Pódium s improvizovaným parketem, spousta místa na sezení, velký bar... prostě ideální místo.

Asi za hodinu se přiřítil Jirka (Jip) s Boldou a Enifem. Vláčeli sebou několik plakátů s nastříkanými logy Amiga. Bolda patrně tvořil pod vlivem, protože větší plachta s Amigou měla obráceně napsané velké G. Nápis však vypadal velmi originálně.

Začali jsme připravovat stoly, nosit židle a taky systematicky popíjet. Největší práci dalo pověšení loga AMIGA na plátno za pódiem. Bolda s ENIFen odmítli lézt na žebřík s tvrzením, že po třech pivsonech mají závratě. Úkolem jsem byl tedy pověřen já... za podmínky, že mi budou držet žebřík. Zde musím podotknout, že pokud se zrovna nenalejvali pivem, tak se o moji bezpečnost starali vzorně...

Mimochodem sál patři chlápkovi, který je uznávanou veličinou přes zvučení kapel. Mino mnoha českých skupin a interpretů zvučil i takovou kapelu jako je LAIBACH!!!

Asi kolem 22. hodiny jsme sál dali do přijatelného stavu. Přesunuli jsme se k baru a začali mocně nasávat. Doporučil jsem kolegům Absint a podrobně je instruoval o historii a způsobu pití tohoto božského nektaru. Pochopitelně se našli i barbaři (Hi, Balda), kteří po vzoru carských důstojníků, do sebe obrátili absinth na Ex... (drink & die) ;-)

Mocně unaveni jsme se rozešli... většina do svých domovů, a já se vetřel k JIPovi na nocleh. Jip mi v opilecké ješitnosti navrhl, že mi přetaktuje Blizzarda 1260 na 66 MHz. Pochopitelně jsem se nechal přesvědčit. Když jsem potom pozoroval jeho sebejisté tahy pájkou po mém drahocenném Blizzardu, raději jsem utekl na WC. Operace se kupodivu zdařila... Blizzard maká jak pominutej... výkon se zvětšil cca a 32% (z 65 na 87 MIPS). Na procesoru sice musím mít větrák, ale jinak je všechno v pohodě. Chvíli jsme ještě popíjeli, diskutovali a asi v 6 hodin šli spát.

Ráno od devíti jsme stěhovali a zapojovali Amigy uvnitř kina. Přitom jsem se seznámil s dalším dobrým Imagine tracerem - Fractalem. Mimo jeho pixů mne zaujala i jeho originálně provedená A1200 v černé barvě... Sál se po zahájení začal velmi rychle plnit. Akce byla dokonale zorganizována... všude byl dostatek místa a prodlužovaček.

Někdy kolem desáté hodiny se objevil východočeský guru Egas a kolega Meduna. Paradoxně oba bez AMIG, dokonce se ani neobtěžovali vzít si hadry... (vysloveně hrubá nekázeň).

Kolem jedenácté byl sál již téměř zaplněn. Mohlo zde být kolen 80 až sta lidí. Měly přijet i některé firmy, bohužel do našeho odjezdu se dostavili jen lidé z Amiga Review... Co se dělo v sobotu večer a v neděli nevím...

Hlavním bodem programu bylo křtění prvního Amiga Review CD. Tuto akci narušil jeden drobný incident. Místo výbuchu šampaňského totiž bouchlo moje trafo. Sklidil jsem zasloužený potlesk a křest CD se povedl hned na druhý pokus.

Bohužel jsem nevnímal proslovy, které pronesli šéfredaktoři AR, AP Magazínu a další... Zrovna jsem rozdělával svoje mírně ožehnuté trafo. Kolega JIP mi věnoval novou pojistku a Egas ji statečně napájel... Zázrak se nekonal... Trafo po zapnutí zasmrdělo i podruhé.

Mezitím proběhla dražba pokřtěného Amiga Review CD. Historicky prvním majitelem ARCD #1 se stal Láhve (Top Secret).

Potom nastal ten správný ranbajz, který je tolik charakteristický pro Amiga parties. Bedny na plný pecky z každý strany, do toho směsice diskutujících hlasů a pobíhání mezi kompy, barem a WC. Mnozí pouštěli svoje dílka, předváděli vyspělost svého hardware, diskutovali o budoucnosti Amigy, o PPC a tajemném čipu.

Naštěstí běhen křtu polili kolegovi Dědkovi Amigu šampáněm a tak jsem si zapůjčil jeho trafo. Tímto bych mu chtěl poděkovat. Mimochodem ARCD #1 je super... plno software, her, dále pak výtvory české scény, atd. Rozhodně si ho kupte...

Patrně největší pozornost přitahovali členové scény. Na party byla přítomna většina lidí kolem magů AmigaCS (Shanan & spol), MIP (Verticalové), Top Secret, šéfredaktor AR Tonáš Benda a spousta dalších lidí. Nejvíce pozornosti budil Filip Doksanský z Insanity a jeho PPC Amiga. Pro nezasvěcené, tento člověk je autorem vítězného dema z Workshopu 96, hry Testament a momentálně pracuje na bombastické doomovce Enforce. Jistě znáte demo této hry... Našlapaná grafika, polygonové postavičky, více pater (žádné plošiny ve stylu Genetic)... Zkrátka velkorysý projekt, který ale vyžaduje také výkonnou Amigu (040 nutnost, na 060 plynulost). Filip Doksanský byl jedním z mála přítomných PPC Amigistů. Předváděl např. Quake na PPC a CyberVisionu atd. Škoda jen, že jsem neviděl renderovací program Tornádo 3D, které prý také měl.

Neúčast PowerPecí mně trochu překvapila, ve svém blízkém okolí znám již několik majitelů PPC Blizzardů. Proto jsem ve Voticích čekal více než jen jednu PPC Amigu. Naproti tomu na daleko skromněji pojaté párty v Malých Svatoňovicích se sešli hned čtyři PowerPeckaři (a nebyla tam ani třetina lidí, co ve Voticích).

Na Amiga parties člověk vždy potká spoustu zajímavých lidí. Dlouho jsem povídal s Fractalem o renderování v Imaginu, s Boldou a Enifem o všem možném, s jedním hardware specialistou o PPC a DIMM, atd.

Mezi tím vším chaosem a rachotem pobíhal kolega Štěpán a pořizoval super fotky svým digitálním aparátem. Velmi vychytaná věc... Udělá se několik fotek a přes sériový kábl se nacpou do Amči. Potom si každý zvěčněný Amoun na disketu stáhne velmi kvalitní fotku v souboru JPEG. Doufám, že tyto fotky budou připraveny do Echa 9. Pokud je ovšem kolega Štěpán nezazdí svými konvertovacími postupy (aneb jak z true coloru udělat 16 barev a méně :-).

Podobně tam fungoval i člověk z nějaký kabelovky... Jmenoval se Gerry, který kolemjdoucí Amigisty svižně zachycoval pomocí digitizéru a videokamery.

Jelikož mi statické fotky z digitizéru připadaly příliš fádní, sehrál jsem s kolegy Enifem, Egasem a Medunou animovanou scénku. Časem bude na internetu ke stažení (tedy snad). Škoda jen, že Gerry neovládal svůj hardware natolik, aby dokázal alespoň nastavit normální rozlišení pro animaci...

Potom začaly soutěže... Musím podotknout, že jsem se na ně těšil... Bohužel, organizátoři tuto část party absolutně nezvládli. Kolegovi Jipovi nějak zkolabovala Amiga, takže soutěže byly několikrát odsunuty.

Dále mi dost podivný připadal způsob bodování... Fungovalo zde hodnocení pomocí tzv. bonus, triple a penalt. Což, jak mi později řekl Egas, bylo dost zneužíváno jednotlivým grupami. V praxi to vypadalo tak, že početnější grupa své méně zastoupené kolegy umlátila penaltami a výtvory vlastních členů zase vyzvedla pomocí bonusů.

Někdy v tuto dobu začal další pokus o hudební soutěž. První mod se rozjel v naprosto brutálním noise digital core stylu. Přiřítil jsem se k repráku a začal obdivně naslouchat... Mod však byl vzápětí přerušen autorem, který v ranbajzu poznal svůj poněkud špatně přehrávaný song a jal se zakročit. Škoda, myslel jsem si, že Amigisté konečně začali tvořit brutálnější elektronické songy než NIN.

Dalších soutěží jsem se nedočkal... Kolega Štěpán byl unaven zdejším rachotem natolik, že se rozhodl pro návrat domů. Bohužel, k své lítosti jsem musel jet s nimi. Přece jen cestovat autostopem s Amigou a monitorem jde dost špatně. Díky tomu jsem se nemohl zúčastnit 3D soutěže a neviděl jsem vychytávky jako lámání PC boardu apod.

Proto zde musím svůj popis patrně nejlepší Amiga party ukončit. Musím konstatovat, že od dob Resetkání nebyla v českém království lepší akce. Je znát, ze Amiga a dění kolen ní znovu ožívá... pomalu, ale přece.

Party mne vysloveně dostala... Doufám, že se bude na jaře opakovat. Škoda jen, že soutěž byla tak podivně organizována. Příště bych doporučil lépe zajistit účast Amiga firem. I když svou neúčastí si nejvíce uškodily samy pozvané firmy.

Chtěl bych tímto poděkovat redaktorům Amiga Positive... Boldovi, Enifovi a Jipovi za uspořádání tak nekonformní a přínosné party.

Scaterac (Echo #09)