Sabotage

První číslo swapmagu Sabotage se objevilo na konci dubna roku 2000. Bylo jej možné šířit pouze na disketách pomocí normální, klasické pošty. Aktuální číslo tedy nebylo možné nahrávat na internet. To bylo možné teprve až po uvedení následujícího čísla. Poslední číslo vyšlo v prosinci roku 2001.

Autorem swapmagu byl Láhve (Hrdlička Radek), který jej vydával nejdříve pod hlavičkou skupiny Reason a po jejím rozpuštění jej přibral zpět pod křídla skupiny Horizontal Lamerz. Nápad na jeho vydávání dostal ve chvíli, kdy už ho nebavilo být na někom závislý, chtěl dělat diskmag, ale na to by sám nestačil. Mnohem více ho bavilo sbírat hlasovací lístky a podobné věci kolem scény. A k tomu je swapmag přímo ideální. Při volbě jeho názvu se inspiroval stejnojmenným videoklipem skupiny Beastie Boys. Vlastně celý design je převzatý právě z černobílého stylu tohoto klipu. Design vytvořil ID / Vertical Syndicate, a ani v budoucích číslech se neměl měnit.

Původním plánem bylo vytvořit něco odlišného, zvláštního a stylového. Hlavním záměrem bylo šíření jednotlivých čísel jen snailem (klasickou poštou), později tak nějak vyplynuly další speciality, jako např. vždy originální hudba a introscreeny stvořeny jen pro Sabotage a těmi nejlepšími. To se Láhvemu dařilo již od prvního čísla, téměř všichni muzikanti, které oslovil, nadšeně přikývli, přestože Sabotage nikdy neviděli ani o ní neslyšeli.

Pong

Tento diskmag vydával v roce 1998 Vít Kubr alias Flegy. Jeho náplní mělo být přinášení recenzí volně šiřitelných i placených užitkových programů pro Amigu a také užitečných informací hlavně pro začínající Amigisty. Součástí diskmagu byla i bonusová PD disketa, na které se nacházely některé recenzované programy.

Samotný engine diskmagu byl vytvořen v programovacím jazyce AMOS, což znamenalo známé omezení na pouze 32 barev. Zcela novátorské (i když nezvyklé) bylo samotné ovládání diskmagu, které bylo řešeno pomocí horního menu. Celý diskmag byl zcela nekomerční (zdarma) a hned ze začátku byl plánován jako občasník.

Současně s uvedením nultého čísla byla pod hlavičkou Sword & Magic PD spuštěna knihovna volně šiřitelného software pro Amigu. Všeho všudy byly vydány pouze první dvě čísla a i přes slíbené třetí číslo, tímto vše utichlo.

Redakci tvořil v podstatě jen Flegy (Vít Kubr), který byl původně členem skupiny Horizontal Lamerz. i u této skupiny plnil funkci editora, což zahrnovalo právě psaní článků. A právě pro psaní používal hlavně BDEditor, hlavně kvůli jeho funkci na kontrolu pravopisu. A pak často také Cygnus.

Jeho prvním setkáním s počítači byl asi papírový model počítače z časopisu ABC. To byla spíš taková hříčka, která měla seznámit tehdejší nezasažené lidi s výpočetní technikou. Ale potom u známých viděl Atari 800 se hrou River Raid a byl ztracen. To byl jeho totální průlom do světa počítačů. Tehdy tedy spíš her.

Jeho prvním počítačem se stalo Atari 800XE. Byl to jeho první počítač a volba byla vlastně jasná. Všichni okolo něj ho měli. Sice chodil "slintat" do pražského obchodního domu Kotva v Praze, kde tenkrát měli vystavené a hlavně puštěné Amigy. Bohužel v té době byla cena 16-bitového počítače rovna zhruba jeho ročnímu platu, takže mu holt nic jiného než osmibit.

V roce 1996 si konečně zakoupil svou vlastní Amigu 600 a asi za rok poté následovala CD32 + Promodul, která se prakticky rovnala Amize 1200 s CD-Romem. Po zjištění, že se předchozí konfigurace nedá rozšířit turbokartou, si pořídil bazarovou Amigu 1200 v toweru Infinitiv a dovybavil si jí novým PPC Blizzardem na 160 MHz. A potom Pegasos, MacMini a pak se to nekontrolovaně rozjelo na spoustu dalších počítačů, herních konzolí, chytrých mobilů a podobně.

Po nějaké době u počítače člověka tak nějak přestane bavit jen "pařit" hry, a tak se díval co dál. Na Atari 800 pak vytvořil několik textovek a udělal pár překladů polských her do češtiny, ale scéna jako taková tehdy u nás neexistovala, nebo o ní nevěděl. Když si pak pořídil Amigu, tak chtěl nejdříve po vzoru Freda Fishe vytvořit kolekci free software, ale to mu nakonec zhatil nástup internetu. A pak najednou s údivem zjistil, že existuje spousta lidí, kteří něco na počítači tvoří a dělají, a tak jsem to chtěl zkusit taky.

Amigu má doposud, i když už jen ve sbírce. Mimochodem, je celkem hromadící typ, takže ze všech svých počítačů zatím prodal jen svojí první Amigu 600. A co se týče ukončení působení na scéně, tak zkrátka přišly jiné starosti a povinnosti a hlavně přišla nulová motivace a hlavně lenost.

Měl na starost jak vytvoření enginu a design, zároveň byl také autorem většiny článků.

Flash

Slovenský diskmag vytvořený v roce 1992 v kooperaci skupin Citadel a Ariola. Podle dostupných informací se objevila pouze dvě čísla. Jednalo se o čistě komerční projekt a cena jednoho čísla byla stanovena na 35,- Kč (včetně samotné diskety). Engine byl hodně podobný enginu jaký využívaly diskmagy AWB či Echo. Obsah byl zaměřen převážně na hry a pár řádek se našlo i na hardware a software.

Stálou redakci tvořili členové skupiny Ariola a Citadel. Přesněji programátor Coke (Ariola), grafik Titan (Ariola) a grafik Megaloman (Citadel).

Fantastic Diskmag

Diskmag tvořený dvěma lidmi (Michal Mráz a Lukáš Machálek), kteří si dohoromady říkali Lucas Software. Vyšlo pouze jedno číslo. Jednalo se spíše o slabší dílko na poli diskmagů. Engine byl dělán v "amosovském" editoru na tvorbu her C.A.G, takže je asi každýmu jasné jak to vypadá. Zde bych klady hledal marně. Málo textu a navíc se autorům ani nezdálo o českých fontech (což je na rok 1995 překvapující) i celková grafika je mizerná.

Top Secret

Diskmag Top Secret začal na začátku prázdnin roku 1995 připravovat Láhve (Radek Hrdlička), ještě pod hlavičkou Adventronic System. Pod touto značkou vystupoval již od roku 1989, kdy se ještě věnoval programování textových her pro Atari 800XL (např. trilogie "Capartű", Panství hraběte Dráculy, Normální život). Po přechodu na Amigu se začal věnovat práci novináře a tak vzniklo první číslo Top Secretu, které se objevilo v červenci stejného roku. V té době ještě vůbec netušil, že diskmag stejného názvu vydávala i skupina Majic12.

Práce na samotném enginu diskmagu obstaral Harry alias ShellMaster (Petr Mareš). Vydatnou pomoct při tvorbě tohoto diskmagu znamenal také příchod Holograma (Jaroslava Bubeníka) do redakce.

Za dobu své existence si prošel Top Secret několika etapami. Asi nejdůležitější etapou byla změna samotného enginu. Láhve si sám rozdělil historii diskmagu na 3 generace. První generace zahrnovala pouze první číslo a bylo to jakési zkušební číslo. To bylo na první pohled i vidět - špatný engine a hudba, zbytečně veliký font. Čísla 2 až 5 byla druhá generace, u které byla vylepšena grafika menu, přidáno více recenzí, menší font a podobně. Dalo by se říci, že na prvním čísle si Láhve! vyzkoušel tvorbu na nečisto a teprve u dalších čísel to vzal pěkně od podlahy. No a třetí generace je pak od čísla 6 vydaného v březnu 1998.

Podle enginu by se dala historie Top Secretu rozdělit na dvě části. Původní verze enginu byla napsána v Amosu, což na jednoduchý diskmag stačilo. Umožňoval maximálně 64 barev, měl řadu nevýhod, které byly popsány výše, a proto byl od čísla 6 (tedy od 3 generace) kompletně přepsán. U posledních čísel byl použit MultiView formát. Pokud nevíte co to je, stačí si představit klasický AmigaGuide soubor. Čísly 9 a 10 se Top Secret pozvolna přeorientoval na AMIGA scénu (herní rubrika byla přesunuta do AmigaCS) na přání čtenářů, kteří si přáli herní rubriku vypustit.

OKO

Scenemag skupiny Division, jehož první číslo se objevilo v roce 1993. Byl určen výhradně pro demoscénu a vše s tím spojené. Nenašli jste tak v něm žádné návody ke hrám, ani popisy uživatelských programů. Jeho obsah měly tvořit hlavně různé žebříčky, návody a galerie.

Nápad na jeho vytvoření vznikl na jednom interním setkání skupiny, kdy si její členové řekli, že demoscéna už vůbec nebyla tak slabá jak by se zdálo a že by nebylo marné jí trochu ponoci a vytvořit něco pro ty, kterým není lhostejná.

Na rozdíl od Exitu se OKO zaměřovalo spíše na praktické využití Amigy. Takže články o programování, grafice, hudbě a v neposlední řadě také o tom co se děje na scéně... Samozřejmostí byl velice kvalitní engine, který se číslo od čísla lepšil.

Tiger (Radim Ballner) od třetího čísla napsal zcela od základu nový engine diskmagu. V šestém čísle se čtenáři dozvěděli, že vše končí kvůli nedostatku článků a postupném umírání české scény.

M.I.P. Report

Diskmag MIP Report (Monkey Island Party) byl dílem skupiny Vertical Syndicate. Samotný diskmag vznikl přibližně na konci roku 1997. Jeho vzniku předcházela ve stejném roce srpnová stejnojmenná akce MIP. Tito západočeští maniaci, jejichž život se skládal ze samých večírků, byli nejen pohodoví, ale i dobří programátoři, grafici a hudebníci.

Lazy Jones byl velice schopný koder a společně s ostatními dokázal vytvořit dobrou úroveň enginu. Nezhálel ani grafik Id a vytvořil do něj spoustu velice hezkých clipartů. Za zmínku stojí, že celý diskmag běží pouze v 16 barvách Hi-Res. To z toho důvodu, že leader Verticalu Wincle si nepořídil Amigu 1200 a pořád pracoval na Amize 500. Hudbu tvořil Storm, který se zanedlouho od skupiny odloučil a připojil se k Horozontal Lamerz, a také Abortus (pozdější hudebník Vertical Syndicate).

Diskmag je naprogramován kompletně v Assembleru, ale i když funguje v multitaskingu, nelze přepínat klávesou AMIGA+M, což je škoda. Hlavní část redakce tvořil Lazy Jones (Milan Vyšata), Hologram (Jaroslav Bubeník) a Wincle (Vítězslav Novák).

Magic

Diskmag Magic vydávala skupina Magic Owls v rozmezí let 1994 až 1997. Šéfredaktorem, hlavní osobou a autorem mnoha článků byl Max (Richard Max). Nejednalo se o komerční projekt, ale Magic byl dokonce PD se vším co k tomu patří. Společně s diskmagem vycházely i tzv. PowerUP disky se sharewarem, obrázky, hudbou a demy. Měl docela pohodlný engine na ovládání a obsah byl velice bohatý. Od popisu hardwaru přes software, informace z Amiga scény a chybět samozřejmě nemohly ani hry.

GURU

Historie

Historie diskmagu GURU se začala psát v Maďarsku v roce 1990. Tehdy se fanoušci počítačů, programování a počítačových her scházeli hlavně v různých klubech. A přesně v jednou takovém v Budapešti, se setkali i čtyři zakladatelé Guru. Mezi členy klubu byla poptávka po infoa tak se Zoltán Berényi (Bear), Gábor Marinov (Gaborca), Gábor Fehér (Masell) a Tamás Turcsán (Shy) rozhodli vydávat vlastní zpravodaj. V témže roce se dočkalo vydání první číslo diskmagu Guru na 3,5 disketě. Tvůrci jej chtěli původně distribuovat zdarma, chtěli pouze cenu použité diskety. Mezi lidmi se Guru velice brzy stalo oblíbené a byl distribuován poštou do různých částí Maďarska. Od roku 1990 do roku 1992 bylo vydáno celkem 14 čísel.

Vznik české verze

V roce 1989 se Lagya (Ladislav Horký) vzal za ženu Maďarku a odstěhoval se za ní do Hurbanova, kde se seznámil s Machexem (Peter Maczánsky). Tak vznikl vlastně tandem Lagya - Machex, na kterém to celé vlastně stálo.

O původní, maďarské verzi diskmagu se koncem roku 1990 dozvěděl také Machex a Lagya a rozjeli se do Budapešti, kde se úspěšně domluvili na vydávání československé verze stejnojmenného maďarského diskmagu. Od začátku byl použit stejný engine a některé články byly přímé překlady z maďarské verze. Teprve později, když se v ČSR rozjela Amiga scéna, se GURU osamostatnilo i obsahem.

Eurofarm a Amiga Star

Od třetího čísla (03 / 1991) převzala diskmag pod svá křídla slovenská firma Eurofarm s.r.o, která se začal starat o distribuci, předplatné a prodej diskmagu. V osmém čísle roku 1991 (08 / 1991) bylo oznámeno sloučení redakcí papírového časopisu Reset a diskmagu GURU. Výsledkem této spolupráce byl kvalitní tištěný časopis Amiga Star.

Od prvního čísla roku 1992 se změnila periodicita diskmagu na dvouměsíčník. Od čtvrtého čísla ročníku 1992 převzali programování enginu diskmagu kluci ze skupiny Vectors, což se okamžitě projevilo na ještě dokonalejším vzhledu diskmagu.

Po celou dobu své existence se redakce potýkala s nedostatkem předplatitelů a vysokou mírou pirátských kopií. To v polovině roku 1992 vyústilo v apel na uživatele, jelikož náklady na přípravu diskmagu začaly přerůstat příjmy z předplatného.

Konec Eurofarmu

15. února 1993 se však stalo to nejhorší a firma Eurofarm s.r.o upadla do likvidace.  Redakce se proto rozhodla převzít distribuci diskmagu GURU a tištěného časopisu Amiga Star do vlastních rukou. Problém však nastal ve chvíli, kdy firma Eurofarm s.r.o nebyla schopna vyplatit a přeúčtovat na novou redakci peníze z předplatného.

V té době již byly připraveny články do 2. a 3. čísla časopisu Amiga Star (který nakonec vyšel v nákladu 1 kus a obsahem 90 stran). Vše došlo nakonec až tak daleko, že redakci byly zabaveny stoly, židle i veškerá technika potřebná k práci. Redakce se však zachovala k předplatitelům velice solidně a než aby začala od svých čtenářů vybírat už jednou zaplacené předplatné, tak změnila název diskmagu na GURU+ a pod hlavičkou GURU Team jej začala prodávat za 40,- Kč.

Guru+ a konec

V roce 1994 bylo naplánováno uvedení dalších šesti čísel. Čísla z tohoto ročníku však již měly obsahovat ochranu proti kopírování a cena měla byla zvednuta ze 40,- na neskutečných 95,- Kč. Takto vysoká cena byla zdůvodněna snahou honorovat autory článků, ale nakonec právě tato cena byla posledním hřebíčkem do rakve GURU.

Exit

Magazín pro scénu, alternativu a new art. Tak bylo v roce 1993 představeno první číslo českého scenemagu pro Amigu, za jehož tvorbou stála legendární skupina Vectors. Vznik názvu diskmagu byl inspirován demem Voyage od Razor 1911, kde bylo úplně posledním slovem právě Exit.

Exit už od prvního čísla nabídl perfektně propracovaný engine a bohaté informace z české i zahraniční Amiga scény obohacené rozhovory se zajímavými lidmi ze scény. Pohodové počteníčko doplňovala kultura, kde bylo možné si přečíst o hudbě, filmu, ale i nějaký ten vtípek. Exit neměl být nikdy diskmagem pouze jedné skupiny, každý měl možnost do něj zaslat svůj článek. Táto výzva se bohužel dočkala jen minimální odezvy, což nakonec vedlo k zastavení prací na dalších číslech.

K vydání posledního, 10. čísla byla skupina Vectors přemluvena několika lidmi ze svého okolí. Při sestavování obsahu se vyskytly problémy provázející snad všechny české diskmagy - velký nedostatek nových článků. I proto byli autoři nuceni uchýlit se k jakémusi výběru toho nejlepšího ze všech starších čísel a těmito články z větší části naplnit poslední číslo. Tento výběr z toho nejlepšího se nevyhnul ani hudbě. Poslední číslo obsahovalo moduly ze všech předchozích čísel včetně dvou zcela nových.

Diskmag byl šířen zcela zdarma, redakce si však účtovala manipulační poplatek 10,- Kč. Zároveň s časopisem Guru se jedná o nejznámější český diskmag.