Zpět
Máte správně vysoko pupík?
Co máme společného my lidé?
Nám, lidem 20.století nečiní desítková soustava žádné potíže. Máme deset
prstů na rukou a deset na nohou. A 10x10 je sto. Jak se s počítáním
vypořádávali naši předkové. U Sumerů měla hodina 60 minut a minut 60
sekund a den 24 hodin a dokonce kopa byla 60 vajec. A to všechno před 5
tisíci lety.
Zato my lidé 20.století máme svoje „oblíbená” čísla. Život měříme na
roky, ale ne všechny roky vnímáme stejně. Jsme pověrčivý. Léta 27 nebo
43, jakoby pro nás neměla význam. Důležitá jsou třeba 30 nebo 40, to si
myslíme, že se náš život náhle změní. A přitom na tom není za mák
pravdy.
Naše pověrčivost pokračuje dále. Zvláště oblíbené je číslo 3. Říkáme „Už
jsem ti to řekl třikrát”. Do třetice všeho dobrého. Pozornost upoutává i
číslo sedm. A už si představujeme sedm dní v týdnu, je sedmiramenný
svícen a Josef Švejk by řekl, sedm kulí jako v Sarajevu.
Proč to není osmička, vždyť ta má také právo na záhady.
Anglicky se osm řekne eight a noc night,
francouzsky se osm řekne huit a noc notte,
italsky se osm řekne otto a noc notte.
Je to snad proto, že den má 24 hodin, osmička nám napovídá, že bychom
měli osm hodin spát? Může něco být na tom, že v židovských knihách byla
osmička tajuplným číslem pro odpočinek a klid.
Ale naše desítková soustava je záhadnější i z jiné strany.
Jsou to magické čtverce. Můžeme je sčítat vodorovně nebo svisle, nebo
napříč a dostaneme stejné číslo. Pověst říká, že jeden takový magický
čtverec na hřbetě želvy zachránil Čínu od povodně. Když se rozlila žlutá
řeka, bylo to velice nečekaně a Číňané nestačily postavit hráze, tak se
čínskému císaři zjevila želva Hi, která vše zachránila.
Jaký že je to magický čtverec?
4 9 2
3 5 7
8 1 6
Jsou i další složitější magické čtverce. Jeden takový najdeme na
mědirytině Alberta Dürera „Melancholie” z roku 1514.
Magický čtverec se skládá z prvních po sobě jdoucích čísel.
A jak to vypadá v praxi?
16 3 2 13
5 10 11 8
9 6 7 12
4 15 14 1
Co má společného číselně člověk, kosmos, hmota, život, voda a plyn?
Mě vždycky fascinovalo, že pouhými 24 písmeny byl napsán Shakespeare v
originále. To bylo do té doby, než jsem se začal zajímat o techniku a
biologii. Proč?
Jsou čísla, které nevymyslel člověk, ale sama příroda, my jsme jim dali
jen tvarovou podobu. Měsíc oběhne okolo planety Země za jeden siderický
měsíc, to je za 27.32 pozemského dne. Za tu dobu je opět na svém místě
mezi hvězdami. Řadu čísel 2732 však nacházím v jiných souvislostech.
Každý student medicíny ví a umí odříkat z paměti, že člověk od početí do
narození potřebuje v průměru 273,2 dne. Není to náhoda , spojení měsíce
a života?
Abychom netrápili jen studenty medicíny. Každý lepší student techniky o
půlnoci odříká, že absolutní teplota nuly je -273,2 stupně Celsia.
Přičemž nulová teplota je odvozena od tání ledu, tedy jeho přeměnu ve
vodu. Je to zvláštní náhoda, že je přes stejné číslo spojen měsíc, život
i voda a i hmota. Proč hmota? Totiž při absolutní nule ustává pohyb
molekul.
Záhadná náhoda však pokračuje. Je to záhadnější. Kdo se zajímal o plyny
ví, že při změně teploty o jeden stupeň Celsia se objem změní o 1/273,2.
Náhoda to není, je to totiž zákon ve fyzice zákon Gay Lussacův. Takže
přes jedno číslo je spojen měsíc, náš život, hmota, voda a plyn.
Je to však ještě složitější. Počet dní v roce 365 nebo 366. Zůstaňme u
366 dnů. Dejme do souvislosti oběh měsíce a počet dnů v roce. Pokusme se
vydělit 1:27,32 a dostaneme 0,0366. A aby to bylo ještě záhadnější, tak
si najděme, jaký je průměr naší zeměkoule a průměr měsíce. Já jsem si to
našel. Měsíc má průměr 3470 km a Země 12700. Vydělil jsem 3470:12700.
Vyšlo mně, světe drž se, 0,2732. Příroda je velká kouzelnice.
A přiberme k tomu ještě zlatý řez.
Pokoušet se v krátkost vysvětlit co je to zlatý řez a hlavně význam,
který mu byl přikládán je stejné, jako snažit se napsat telefonní seznam
Prahy na jednu stránku. Je však možno provést odvození jeho vlastností a
vysvětlit, ve kterých souvislostech se vyskytuje. On se vyskytuje zatím
z nezjištěných důvodů v přírodě. Např. u vzdálenosti pupenů růže nebo ve
vzdálenosti mezi jednotlivými spirálami mušle. Byl používán v
architektuře a malířství, jako princip harmonie.
Jeho základní koncept je velmi jednoduchý. Jestliže máme přímku AB,
která je rozdělena bodem C. Pak bod C je umístěn tak, aby AB:AC bylo ve
stejném poměru jako AC:CB. Tento poměr má pevnou hodnotu a jeho číselná
hodnota je 1,618. Za desetinnou čárkou jsou ještě další čísla, ale pro
naši potřebu se stačí omezit na tři čísla.
v rozměrech pyramidy můžeme vysledovat poměrné jak rozměry kosmických
vzdáleností, tak rozměry kosmických lodí, tak i Ludolfovo číslo Pí. V
pyramidě je zabudována i naše konstanta Fí. Konstanta má hodnotu 1,618.
Jak je tato konstanta uložena v pyramidě? Vezmeme-li stranovou výšku
Cheopsovy pyramidy, třeba v egyptských loktech, pak zjistíme, že se
rovná 356 loktům. A poloviční délka základny je 220 loktů a jednoduchým
podělením 356:220 pak dostáváme 1,618.
Egypťané znali Fí jako symbol stvoření. Pro Egypťany to byl klíč ke
stavbě kosmu. Setkání s věčností.
A převedeme-li 1/Fí na trigonometrické funkce pak cos 1/Fí je 51°40
´38¨. Nic vám to neříká? Stěna Cheopsovy pyramidy má sklon 51°50 ´40¨.
Myslíte, že je to náhoda. O tom pochyboval už Herodot v 5.století př.
n.l.
Co je pozoruhodné na konstantě představující zlatý řez?
Tak Fí+1=Fí2=2,618 a navíc 1+1/Fí=Fí tedy 1/Fí=Fí-1
Číselná hodnota reprezentující zlatý řez je opravdu pozoruhodné číslo.
Nevěříte? Tak si stoupněte na rovnou plochu. Změřte a zaznamenejte vaši
výšku. Pak stejným měřidlem změřte výšku vašeho pupíku nad podložkou.
Podělte vaši výšku výškou vašeho pupíku nad podložkou. Kolik vám vyšlo.
No ano 1,618. To funguje vez ohledu na věk, pohlaví i profesi.
Máte-li chvilku, napište jaké číslo vyšlo Vám.
Petr Vokáč
Autor tohoto článku je zakladatelem FANTASTIC FACTS CLUBU.
Tento klub se zabývá záhadami všeho druhu. Pokud byste se chtěli stát
jeho členy napište si o informace na:
FFC, Sázavská 1, 120 00, Praha 2
Internet: http://www.volny.cz/ffc
FFC společnost lidí, kteří chtějí znát - pravdu.
Zpět